Kraj vojvodství slezského mezi regiony s nejnižším růstem pracovních nabídek

V únoru jsme na internetu zaznamenali nárůst pracovních nabídek oproti lednu, přesto však počet dostupných pozic zůstává nižší než v předchozím roce. Tento závěr vychází ze statistik Barometru pracovních nabídek, který sestavuje Úřad investic a hospodářských cyklů. Odborníci čelí související poznámce, že situace na pracovišti bude v nadcházejících měsících pravděpodobně dále ovlivněna důsledky konfliktu na Blízkém východě.

Index Barometru pracovních nabídek, jenž zobrazuje změny v počtu pracovních inzerátů publikovaných online, se v únoru dostal na úroveň 246,7 bodu. V lednu činil 240,7 bodu. Po čtyřech měsících poklesu se tedy jedná o první nárůst. Ačkoliv došlo ke zlepšení, počet pracovních nabídek se stále nachází pod úrovní stejného měsíce loňského roku, což je výsledkem postupného snižování volných pozic, které bylo pozorováno po značnou část roku 2025.

Více pracovních inzerátů bylo registrováno ve všech krajích, přičemž rozsah nárůstů byl podobný v oblastech s vyšší i nižší mírou nezaměstnanosti. Největší nárůst pracovních nabídek zaznamenali v krajích jako je Warmińsko-mazurské, Opolské a Mazovské, naopak nejmenší zvýšení počtu inzerátů se týkalo krajů Malopolského, Svatokřížského a Slezského.

Autoři zprávy poukazují na to, že v oblasti sociálních profesí již delší dobu klesá počet volných pracovních míst a aktuální nárůst inzerátů se jeví jako spíše krátkodobé oživení. Nejvíce nové pracovní příležitosti se objevily v sektorech jako nemovitosti, prodej a kancelářské profese. Naopak pokles poptávky po pracovnících byl nejvýraznější mezi grafiky, specialisty na lidské zdroje a v bankovním sektoru. Současně odborníci pozorují známky oživení v technických a přírodovědných oborech, kde se zvýšila poptávka po IT odbornících, zejména v oblasti správy IT systémů a také po výzkumných pracovnících a inženýrech.

Podle analytiků Úřadu investic a hospodářských cyklů budou v příštích měsících na trh práce mít vliv nejen slabší ekonomické ukazatele, ale i následky geopolitických napětí na Blízkém východě. Odborníci se domnívají, že vzrůst cen energetických surovin a případná narušení dodavatelských řetězců mohou mít negativní dopad jak na podniky, tak na ekonomickou situaci domácností.

Nejvíce ohrožené důsledky rostoucích nákladů na energii a pohonné hmoty mohou být sektory silně závislé na těchto cenách, včetně logistického sektoru a některých inženýrských profesí. Nepřímo se následky vzrůstajícího nákladu mohou dotknout dalších oblastí ekonomiky, zejména těch, které závisí na výdajích spotřebitelů, jako jsou cestovní ruch či obchod. V pesimističtějším scénáři by tlak na náklady mohl ovlivnit celý pracovní trh.

Odborníci také upozorňují, že při menším počtu pracovních inzerátů a zvýšené míře nezaměstnanosti se může postupně oslabit vyjednávací pozice pracovníků. V důsledku toho by tempo růstu mezd mohlo zpomalit a doba potřebná k nalezení nového zaměstnání by se mohla prodloužit.

fot.
zprac. /kp/