.png){kind=logo}
Zvýšení minimální mzdy se ne vždy promítá do zvýšení ostatních mezd, což vede k zploštění mzdové struktury a demotivaci.
42,4% zaměstnanců očekává růst mezd a 9% se obává poklesu v následujících měsících – ukazuje studie Gi Group Holding. Mzdová očekávání lidí do 24 let se zvyšují a čím jsou respondenti starší, tím méně počítají se zvýšením platu. U nejmladších zaměstnanců je toto procento 60,6%, u respondentů starších 50 let očekává zvýšení platu 32%. V očekávaných změnách mezd v závislosti na úrovni vzdělání nejsou výrazné rozdíly.
Jak upozorňuje Grażyna Spytek-Bandurska, expertka z Federace polských podnikatelů, očekávání zaměstnanců ohledně zvyšování mezd budou přetrvávat a v některých odvětvích dokonce porostou. – S tím jsou spojeny vysoké životní náklady, výrazný nárůst cen zboží a služeb a zatížení domácností. Přestože došlo v poslední době ke zvýšení minimální mzdy, ne vždy se to promítlo do postupného navyšování dalších odměn vyplácených zaměstnancům s vyšší kvalifikací nebo delší pracovní praxí. V důsledku toho je pozorováno zploštění mzdové struktury, což má negativní dopad na motivaci zaměstnanců – vysvětluje odborníce.
Vyšší výdělky očekávají především obyvatelé největších měst (46,1%) a pracující v severním regionu a Mazovském vojvodství (48%). Lidé pracující v jižním regionu očekávají zvýšení mezd mnohem méně často (33,1%).
Studie také ukázala, že 43,3% zaměstnanců dostalo ve druhém čtvrtletí letošního roku zvýšení – to je 5,7 pb. méně než před dvěma lety. Plat nezměnilo 45,8% respondentů (nárůst o 3,8 pb.), snížení označilo 11% respondentů (pokles o 2 pb.). Zvýšení mzdy nejčastěji dostávali lidé, jejichž příjem přesahuje 5 tis. zl čistého měsíčně (52,9%), nejméně často ti, kteří vydělávají do 2 tis. zl (30,4%). Postihlo to především obyvatele východní oblasti.
fot. freepik.com
/kp/
