Nové řešení má zvýšit úroveň selektivního sběru a recyklace surovin, což se projeví v nižším znečištění životního prostředí.
Od příštího roku čekají Poláky změny v oblasti selektivního sběru a recyklace jednotlivých skupin odpadů. To zahrnuje mj. zálohový systém. Místní samosprávy a podnikatelé budou muset vyvinout větší úsilí, včetně nákladů a organizačního úsilí.
– Už nějakou dobu provádíme selektivní sběr obalů, doma separujeme plechovky a plasty, ale nestačí to. Tento selektivní sběr nám nezajišťuje takovou úroveň sběru odpadu, jakou bychom očekávali. Také to není dostatečně pohodlné pro klienta a spotřebitele. Příští rok proto přinese řadu změn – vysvětluje Łukasz Łyżwa, předseda SRS Group. Od 1. ledna bude v platnosti zálohový systém, který se bude týkat jednorázových plastových lahví do 3 litrů, opakovaně použitelných skleněných lahví do 1,5 l a kovových plechovek do 1 l. Jak uvedlo Ministerstvo klimatu a životního prostředí, významným část obalových odpadů je v současné době, na kterou se má vztahovat zálohový systém, sváží společně s ostatním komunálním odpadem obce. Nové řešení má zvýšit úroveň selektivního sběru a recyklace surovin, což se projeví v nižším znečištění životního prostředí. Kromě toho přizpůsobuje polskou legislativu předpisům EU.
Navíc dochází ke změnám, které se dotknou stavebnictví a textilního průmyslu. Developeři a renovační firmy budou muset třídit odpad vzniklý při investicích. Sbírat se budou do šesti frakcí: dřevo, kovy, sklo, plasty, sádra, minerální odpady, keramické materiály a kameny. Investoři budou moci takový odpad selektivně sbírat sami nebo jej zadávat externí firmě a pokrýt náklady. Soukromé osoby provádějící renovační práce si však budou moci – stejně jako dosud – objednat u obcí na vlastní náklady kontejner na stavební odpad. Jejich vhození do běžného kontejneru bude mít za následek pokutu.
Kromě toho mají začít platit nové předpisy týkající se sběru a recyklace použitého textilu, hlavně nepotřebného oblečení. Tato povinnost bude připadat obcím, které budou povinny použité látky přijímat. To pro ně bude mimo jiné znamenat nutnost rozšíření PSZOK-u nebo zavedení dalších alternativních řešení. Podle údajů Evropské komise nakoupí průměrný občan EU ročně přibližně 26 kg nového oblečení a vyhodí přibližně 11 kg použitých a nepotřebných textilních výrobků. Mezitím módní průmysl využívá více vody než celý potravinářský průmysl, vypouští více skleníkových plynů než všechny mezinárodní lety a lodní doprava dohromady, absorbuje obrovské množství chemikálií, hnojiv a pesticidů, které končí ve vodě a půdě, a globální dodavatelský řetězec je organizován takovým způsobem, že se průměrné tričko pohybuje od 15 tis. do dokonce 50 tis. km, než se prodá v obchodě.
– V případě textilu už máme systém selektivního sběru, na silnicích jsou kontejnery a řada oděvních firem už ve svých prodejnách provádí selektivní sběr, kam mohou zákazníci vrátit staré oblečení. Takže tady se toho udělalo už hodně a nákladů bych se nebál, protože jsou rozložené na mnoho subjektů. Totéž bude ve stavebnictví. Tady bude úsilí jistě větší, budou potřeba obrovské investice, ale na druhou stranu – nikdy nenastane dobrá chvíle. Pokud prodloužíme termín pro zavedení výběrového sběru stavebních materiálů, nestane se, že by se letos peníze našly nebo se něco změnilo. Víme, že toto je jediný správný směr a není třeba jej dále rozšiřovat – říká Łukasz Łyżwa.
fot. freepik.com
/kp/


.png)
















