Nejvyšší rotace je v ubytování, stravování, stavebnictví a dopravě, a nejnižší – ve zdravotnictví, školství a veřejné správě.
Za posledních dvacet let průměrně 10% pracovníků každý rok změnilo zaměstnání nebo úplně odešlo z trhu práce. Lidé zaměstnaní v soukromém sektoru měnili firmy 2,5-krát častěji než lidé ve veřejném sektoru.
Studie "Rotace zaměstnanců v Polsku" Polského ekonomického institutu ukazuje, že rotace na trhu práce v Polsku postihuje v průměru 1-1,4 mil. zaměstnanců ročně. – Rotace zaměstnanců je proces nahrazování zaměstnanců v organizacích, který zahrnuje jak nové zaměstnance, tak odchody. Původní metoda vyvinutá PIE pro měření míry rotaci zaměstnanců v Polsku ukázala, že za posledních dvacet let ukončil pracovní poměr v průměru každý desátý zaměstnanec. Vrchol nastal v letech 2003-2004, kdy tento jev zasáhl 12,8%. V letech 2021–2022 opustilo své pracoviště pouze 7,5% zaměstnanců – zdůrazňuje Aneta Kiełczewska, zástupkyně vedoucího týmu behaviorální ekonomie PIE.
Nejčastějšími důvody odchodu z trhu práce jsou starobní či invalidní důchod, ukončení pracovního poměru na dobu určitou a ztráta zaměstnání. Poslední z výše uvedených důvodů byl zvláště častý v letech 2008-2013 – v průměru přišlo o práci přibližně 240 tis. lidí ročně. Počet lidí, kteří odešli do důchodu nebo pobírali invalidní dávky, však v průběhu let kolísal, což mohlo souviset mj. se změnami v důchodovém systému a stárnutím populace. Největší počet pracovníků, 198 tis., odešel do důchodu v letech 2019 až 2020, kdy mohla být pandemie dalším faktorem odrazujícím lidi od setrvání na trhu práce.
Studie ukazuje, že před rokem 2015 muži měnili zaměstnání častěji než ženy, ale později se hodnoty vyrovnaly. Experti PIE vysvětlují, že jedním z důvodů častějších změn zaměstnání žen byla delší rodičovská dovolená zavedená v roce 2013. – Delší přestávka v práci může mít za následek o něco častější změny zaměstnání po návratu. Na druhou stranu nižší rotace mužů než před pár lety může souviset s poklesem obliby smluv na dobu určitou – vysvětluje Iga Rozbická, analytička z týmu behaviorální ekonomie PIE.
Ukazuje se také, že čím jsou zaměstnanci starší, tím méně často mění zaměstnání. Mezi lidmi ve věku 15-19 let si v letech 2021 až 2022 našlo novou firmu 10,8% z nich, a u zaměstnanců nad 50 let tato hodnota nepřesáhla 2%. Výjimkou je věková skupina 60-64 let, pro kterou byla sazba 3%, což může být důsledkem nástupu důchodců do nových zaměstnání. Zaměstnanci soukromého sektoru navíc mění své pracoviště přibližně 2,5-krát častěji než zaměstnanci veřejného sektoru. – Existují také poměrně velké rozdíly v závislosti na odvětví. Vysoké obraty sledujeme v ubytování, stravování, stavebnictví a dopravě, nejnižší ve zdravotnictví, školství a veřejné správě – říká Iga Rozbická.
Podle Anety Kiełczewské nelze jednoznačně určit, jaká úroveň rotace je nejpřínosnější. – Zdá se důležité čelit negativním faktorům, které ovlivňují odchody zaměstnanců ze společností. Povědomí o výši obratu v celé zemi nebo například ve vybraném odvětví či věkové skupině přitom může zaměstnavatelům usnadnit přizpůsobení strategie řízení měnícím se normám a podmínkám – upozorňuje odborníce.
fot. freepik.com
/kp/


.png)














