Poláci si nosí pracovní napětí domů. 46 % vidí dopad na vztahy s blízkými

Jen 13 % Poláků uvádí, že po příchodu z práce mají ještě tolik energie, aby se naplno věnovali domácímu životu. Více než polovina dotázaných přiznává, že pracovní den končí v psychicky nepříznivém stavu, a 46 % se domnívá, že jejich nálada pak zhoršuje vztahy s nejbližšími. Nejvíce je tento problém patrný u žen a u mladších zaměstnanců.

Průzkum ARC Rynek i Opinia, který si objednala společnost Warta, ukazuje, že 56 % pracujících Poláků se z práce vrací ve špatném emočním rozpoložení. Nejčastěji to znamená především vyčerpání a nedostatek sil, což uvedlo 32 % respondentů. Dalších 15 % se cítí psychicky vyčerpaných a má potíže zapojit se do záležitostí doma. Každý desátý člověk je po práci podrážděný a snadno se rozčílí. Jen 1 % oslovených tvrdí, že po konci pracovní doby zůstává klidné a plné energie potřebné k aktivnímu rodinnému životu.

Dopady pracovního stresu jsou patrné i v kontaktu s těmi nejbližšími. 46 % lidí říká, že jejich zhoršená nálada po práci ovlivňuje vztahy v rodině. Častěji to zmiňují ženy – 54 % oproti 39 % mužů. Ženy zároveň častěji uvádějí, že stres z práce u nich zvyšuje náchylnost ke konfliktům s blízkými (47 % vs. 33 % mužů). Naopak 31 % mužů tvrdí, že jejich zaměstnání se na chování doma nijak neprojevuje. U žen tuto odpověď zvolilo 16 % dotázaných.

Způsoby, jak se po práci zbavit napětí, se liší, ale nejčastěji převažují pasivní formy odpočinku. 38 % respondentů relaxuje u televize, filmů nebo seriálů. Každý třetí člověk omezuje kontakt s ostatními a odkládá rozhovory na později, zatímco 28 % tráví čas na sociálních sítích a prohlížením obsahu. Pouze 26 % dotázaných uvádí, že po práci mluví s blízkými. Ještě méně lidí vyhledává odbornou psychologickou pomoc, konkrétně 4 %.

Nejčastěji zmiňovaným zdrojem pracovního stresu je příliš mnoho úkolů, na které upozornilo 31 % respondentů. Pro 28 % je problémem tlak na čas a těsné termíny, 22 % poukazuje na špatnou organizaci práce. Dalších 21 % pociťuje frustraci kvůli stereotypu a nedostatku uspokojení z vykonávaných činností. Každý pátý pracující Polák se navíc obává ztráty zaměstnání nebo finanční stability.

Příčiny stresu se liší i podle pohlaví. Ženy častěji než muži ukazují na nedostatek podpory ze strany nadřízených (18 % oproti 11 %). Muži naopak častěji zmiňují práci přes čas a nadčasy jako zdroj napětí (14 % vs. 9 %).

Problém je obzvlášť viditelný u mladších zaměstnanců. Ve skupině do 35 let 58 % připouští, že stres z práce zasahuje do jejich chování vůči blízkým. U lidí ve věku 45 let a více je to 39 %. Mladší pracovníci také častěji říkají, že pracovní napětí u nich vede ke sporům s rodinou. Tuto souvislost uvedlo 52 % z nich, zatímco ve starší skupině jen 32 %.

Mladší lidé se také častěji snaží zvládat stres nezdravým jídlem nebo různými návykovými látkami. Zároveň jsou otevřenější odborné pomoci. V této věkové skupině uvádí podporu psychologa třikrát více lidí než mezi staršími pracovníky.

Jak upozorňuje dr Malwina Puchalska-Kamińska, psycholožka z Univerzity SWPS, vliv práce na soukromý život je přirozený, stejně jako působení rodinné situace na pracovní fungování. – Údaje z reportu mi nepřipadají alarmující, ale ukazují, že si stále lépe uvědomujeme, jak pracovní stres zasahuje naše prožívání i vztahy. Po dni plném regulace emocí, naplňování očekávání ostatních a zvládání napětí nám může chybět trpělivost i energie potřebná doma. Pak se stres z práce přelévá do kontaktů s blízkými ne kvůli špatným úmyslům, ale kvůli psychickému přetížení. Vyšší výsledky u mladších zaměstnanců a žen mohou částečně souviset s větší citlivostí k těmto procesům, ale také s tím, že nesou více rolí a povinností – vysvětluje odbornice.

Psycholožka zdůrazňuje, že pomoci může jak opora ze strany rodiny, tak otevřený rozhovor s nadřízeným o množství práce, termínech či organizaci úkolů. – Je také dobré hledat smysluplné způsoby regenerace a ve chvíli, kdy odpočinek, rozhovor a vlastní strategie přestanou stačit, vyhledat profesionální pomoc – dodává dr Malwina Puchalska-Kamińska.

Podle údajů ZUS bylo v roce 2025 vystaveno 1,8 milionu neschopenek kvůli duševním poruchám a poruchám chování. To představovalo 8 % všech pracovních neschopenek a znamenalo téměř 10% nárůst oproti roku 2024 a 51,3% nárůst vůči roku 2019. V prvním pololetí 2026 patřily duševní poruchy a poruchy chování stále mezi nejčastější důvody nemocenské. Podílely se na 14,8 % všech dnů krytých pracovní neschopenkou, což odpovídalo 18,2 milionu zameškaných dnů v práci. Více čtěte: Coraz więcej zwolnień lekarskich z powodu zaburzeń psychicznych i stresu

fot. magnific.com
oprac. /kp/