.png){kind=logo}
Normy Světové zdravotnické organizace pro kvalitu ovzduší pro prach PM2,5 jsou splněny pouze v sedmi zemích světa.
Odhaduje se, že znečištěné ovzduší ročně zabije na celém světě přibližně 7 mil. lidí. Kvalita ovzduší se za posledních 20 let výrazně zlepšila, ale téměř všichni Evropané stále dýchají vzduch, který nesplňuje normy Světové zdravotnické organizace. Podle Evropské agentury pro životní prostředí jde o největší environmentální hrozbu pro zdraví. Dýchání vzduchu, ve kterém koncentrace PM2,5 a PM10 překročily přípustné normy Světové zdravotnické organizace, v roce 2021 vedlo k min. 253 tis. předčasných úmrtí.
Studie Institutu globálního zdraví v Barceloně ukazuje, že mezi lety 2003 a 2019 se na celém kontinentu snížily průměrné koncentrace malých a jemných částic. Více než 98% evropské populace však stále žije v oblastech, kde roční úrovně PM2,5 překračují normy. Více než 80% občanů je vystaveno příliš vysokým koncentracím PM10, a téměř 87% dýchá vzduch obsahující příliš vysoké koncentrace oxidu dusičitého.
Pouze tři země zaznamenaly vzduch, který splňoval standardy WHO – Estonsko, Finsko a Island. Ve světě je zase celkem sedm takových zemí – dodatečně Austrálie, Grenada, Mauricius a Nový Zéland. Nejhorší kvalita ovzduší je v Pákistánu, kde je úroveň PM2,5 více než 14-krát vyšší než standard WHO. Špatná situace je také v Indii, Tádžikistánu a Burkině Faso.
Kanada, která je považována za nejčistší vzduch v západním světě, se v žebříčku propadla kvůli rekordním lesním požárům. Vzduch se také zhoršil v Číně, kde se po pandemii zvýšila ekonomická aktivita a úrovně znečištění.
fot. unsplash.com
/kp/
