Nemocenská v roce 2023. Čím Poláci nejčastěji trpěli?

Počet lékařských potvrzení vydaných z důvodu vlastní nemoci pojištěncům u ZUS činil 21,9 milionů.

V roce 2023 bylo vydáno 27 milionů lékařských potvrzení o dočasné pracovní neschopnosti. V průměru jedna neschopenka trvala 10 dní. Nejčastějším důvodem absencí byla onemocnění pohybového aparátu a dýchacího ústrojí.

Ze zprávy Instituci sociálního zabezpečení vyplývá, že v loňském roce bylo evidováno 27 mil. lékařských potvrzení o dočasné pracovní neschopnosti vydaných na celkový počet 287,2 mil. dnů nepřítomnosti v nemoci z důvodu vlastní nemoci, péče o dítě a péče o jiného člena rodiny. Ve srovnání s rokem 2022 došlo k nárůstu počtu lékařských posudků o 0,2% a poklesu počtu dnů nepřítomnosti v nemoci o 0,6%.

V roce 2023 činil počet vydaných lékařských potvrzení pro vlastní nemoc pojištěncům ZUS 21,9 mil. a počet dnů nepřítomnosti v nemoci z těchto potvrzení byl 237,3 mil. 55,7% z nich bylo vydáno ženám. Průměrná doba trvání nemoci je 10 dní. 42,2% z celkového počtu bylo vydáno na dobu 1 až 5 dnů (z toho 6,6% jednodenních), 23,1% bylo vydáno na dobu 6 až 10 dnů, a 29,6% – od 11 do 30 dnů. Ve srovnání s rokem 2022 o 1,6 pb. vzrostl počet lékařských potvrzení vydaných na krátkou dobu (od 1 do 5 dnů), a o 1,2 pb. poklesl počet vydaných neschopenek na dobu 6 až 10 dnů.

Nejvyšší procento dnů pracovní neschopnosti (26,9%) se týkalo věkové skupiny 30-39 let. U žen to bylo 30,8%. Mezi muži však bylo nejvyšší procento (24,4%) zaznamenáno ve věkové skupině 40-49 let. V roce 2022 tyto podíly činily: 27,5%, 31,4% a 23,7%.

Nejčastějšími důvody absencí v loňském roce byly: onemocnění pohybového aparátu a pojivové tkáně (17% z celkového počtu dnů nepřítomnosti, 40,4 mil. dnů nepřítomnosti na nemoci), onemocnění dýchacích cest (14,5%, 34,3 mil. dnů), těhotenství, porod a šestinedělí (14,2%, 33,7 mil. dní), úrazy, otravy a "jiné specifikované účinky vnějších faktorů" (13,4%, 31,8 mil. dní) a duševní poruchy a poruchy chování (11%, 26,1 mil. dní). Ve srovnání s rokem 2022 došlo ve skupině nemocí pohybového aparátu a pojiva k mírnému nárůstu počtu dnů pracovní neschopnosti – o 0,6 pb. Došlo k poklesu o 1,5 pb. u dnů nepřítomnosti v nemoci v souvislosti s těhotenstvím, porodem a obdobím po porodu. U duševních poruch a poruch chování se počet dnů pracovní neschopnosti zvýšil o 9,5%.

fot. freepik.com
/kp/