.png){kind=logo}
Kybernetická bezpečnost a digitální transformace mají být hlavním tématem polského předsednictví EU, které začne 1. ledna 2025.
V lednu 2023 vstoupil v platnost program „Cesta k digitální dekádě“, který určuje směry rozvoje digitální transformace v Evropské unii. Stanovuje čtyři cíle, jejichž dosažení do roku 2030 bude vyžadovat širokou spolupráci mezi Evropským parlamentem, Radou, Komisí a členskými státy EU.
První se týká digitálních kompetencí – EU chce minimálně do konce tohoto desetiletí, aby 80% populace mělo alespoň základní digitální dovednosti a trh EU zaměstnával alespoň 20 milionů ICT specialistů, přičemž podporoval přístup žen k této oblasti. Druhý se týká bezpečné a udržitelné digitální infrastruktury – to mimo jiné zahrnuje pokrytí všech uživatelů gigabitovou sítí, zdvojnásobení současného podílu EU na celosvětové výrobě polovodičů na 20%, 10 tis. klimaticky neutrálních okrajových uzly a první počítač EU s kvantovou akcelerací do roku 2025. Dalšími cíli jsou: digitální transformace podniků – 75% z nich má využívat cloud, AI nebo velká data, a více než 90% malých a středních podniků v EU má dosáhnout alespoň základní úrovně využívání digitálních technologií - a digitalizace veřejné správy - 100% veřejných služeb bylo dostupných online a všichni občané měli mít přístup například ke své online zdravotnické dokumentaci.
– Digitální dekáda 2030 je pevným základem pro přemýšlení o tom, jak by se země měly rozvíjet. Jako Polsko jsme v místě, kde bychom měli zrychlit, protože existuje několik oblastí, kde se můžeme cítit pozadu, ale mám pocit, že vstupujeme do nového prostoru, že tato digitální dekáda zrychlí v oblasti přemýšlení o ekonomické rozvoje, komunikace a také kybernetické bezpečnosti. V Polsku máme vytyčený směr a věřím, že Evropa bude tyto cíle prosazovat za každou cenu – říká Krzysztof Gawkowski, místopředseda vlády a ministr pro digitalizaci.
Zpráva o stavu digitální dekády zveřejněná na podzim ukazuje, že polské ukazatele v oblasti digitálních kompetencí a digitalizace podnikání zaostávají za průměrem EU. V roce 2021 mělo v Polsku 43% lidí ve věku 16–74 let alespoň základní digitální dovednosti, zatímco v EU to bylo 54%. 19% polských společností využívá služby cloud computingu (průměr EU je 34%) a elektronickou výměnu informací – 32% (38%). Polsko si také vede hůře v dostupnosti digitálních služeb na internetu, kde získalo 60 bodů v oblasti digitálních veřejných služeb pro občany (77) a 73 bodů pro podniky (84). Bylo však konstatováno, že v této oblasti bylo dosaženo významného pokroku, stejně jako v posilování digitálních dovedností. Zároveň bylo zdůrazněno, že Polsko by mělo zintenzivnit úsilí o rozšíření digitální infrastruktury, např. sítě 5G.
– Potřebujeme získat digitální kompetence, a to platí pro starší i nejmladší generaci. V rámci těchto kompetencí musíme také prosazovat určitou digitální hygienu. Musíme mít pocit, že každý občan ví, jak se postarat o svou bezpečnost online, a že to stát zajišťuje. Na druhou stranu stát zajišťuje i kybernetickou bezpečnost a zde máme úspěchy, díky kterým můžeme upřímně říci, že Polsko je dnes jedním z lídrů společenských změn za bezpečný internet, bezpečnou síť a řízení moderních technologií změn – říká Krzysztof Gawkowski.
Ministr pro digitální záležitosti zdůrazňuje, že kybernetická bezpečnost a digitální transformace mají být hlavním tématem polského předsednictví EU, které začne 1. ledna 2025. – Týká se mnoha aspektů života občanů – od zdraví, přes ekonomiku, energetiku, administrativu, armádu, infrastrukturu, až po školství. Vše, co slouží občanům, je v oblasti digitalizace známé a oblíbené, ale musíme to ještě umět přetavit v úspěchy a věřím, že za účasti všech ministerstev se to v Polsku během předsednictví podaří - říká náměstek ministra.
fot. freepik.com
/kp/
