.png){kind=logo}
Umělá inteligence se v očích veřejnosti dostává pod větší dohled nejen kvůli výkonu, ale i kvůli dopadům na klima. Lidé čím dál víc žádají, aby technologické firmy mluvily otevřeněji o tom, co jejich nástroje a datová centra skutečně stojí přírodu.
Veřejnost chce čísla hned u produktu
Podle průzkumu Instytutu Badań Pollster by 8% Poláků podpořilo povinnost uvádět uhlíkovou stopu generovanou AI, zatímco polovina dotázaných chce, aby taková informace byla povinná a okamžitě viditelná pro uživatele. Téma se tak posouvá z okraje debaty přímo k očekáváním spotřebitelů.
Zároveň 55% dospělých respondentů nevěří tvrzením technologických firem o klimatické neutralitě jejich datových center. Výzkumníci upozorňují, že nedůvěra je výraznější zejména mezi lidmi, kteří se v technologiích lépe vyznají.
O ekologickém nákladu AI se stále ví málo
Zpráva Instytutu Badań Pollster s názvem „Polacy i AI. Środowisko, klimat i wielkie «nie wiem»“ ukazuje, že vztah Poláků k environmentálním nákladům umělé inteligence je teprve v počátcích. Dvěma ze tří Poláků samotný pojem ekologického kosztu AI nic neříká, přesto od poskytovatelů nástrojů očekávají větší otevřenost.
Podle expertů už nestačí obecné ujišťování. Publikum stále více sleduje, zda značky dokážou mluvit o dopadech přesně a srozumitelně, nikoli jen pomocí marketingových sloganů.
Chování uživatelů: omezení ano, ale s podmínkami
Pokud by se prokázalo, že AI má vysoký environmentální dopad, 67% uživatelů by její používání omezilo. Nejčastěji by šlo o snížení počtu zábavných a méně důležitých dotazů, což uvedlo 43% respondentů. Okamžitě by reagovalo 24% uživatelů.
Ochota připlácet je už mnohem slabší. Za verzi nástroje napájenou ze 100% z obnovitelných zdrojů energie by bylo připraveno zaplatit více 37% uživatelů, dalších 30% jen při malé cenové odchylce. Bez výhrad by si takovou variantu pořídilo pouze 7%, zatímco 43% by sáhlo po nejlevnější možnosti.
Kdo má nést hlavní díl odpovědnosti
Respondenti odmítají představu, že ochrana klimatu při používání AI leží hlavně na jednotlivcích. Za nejdůležitější aktéry považuje 39% dotázaných technologické giganty, kteří by měli snižovat environmentální náklady umělé inteligence. Dalších 19% podobnou úlohu připisuje státním a mezinárodním regulátorům.
Jen 6% lidí soudí, že břemeno spočívá výhradně na uživatelích a jejich návycích. Pro trh je z toho zřejmé, že komunikace o AI a životním prostředí bude muset stát na ověřitelných údajích, nikoli na vágních prohlášeních.
Co bude pod větším dohledem
Do popředí se dostanou konkrétní ukazatele, například účinnost spotřeby energie a vody, tedy PUE/WUE, stejně jako skutečný energetický mix datových center. Tyto parametry budou pro veřejnost i firmy důležitější než obecné sliby o udržitelnosti.
Významně do toho promluví i chystaná implementace unijní směrnice 2024/825 (EmpCo) a současné vymáhání pravidel ze strany UOKiK. Tvrzení o klimatické neutralitě postavená na kompenzaci emisí nebo neauditovaných certifikátech spadají mezi zakázané praktiky a předseda UOKiK může uložit pokuty až do výše 10% ročního celosvětového obratu podniku.
.png){kind=logo}
