Polsko stárne a pracovní trh čeká zásadní zkouška

V příští dekádě budou nepříznivé demografické trendy stále výrazněji zasahovat polský pracovní trh i celou ekonomiku. Podle ekonomů z Credit Agricole se do roku 2035 nepodaří plně nahradit pokles počtu lidí v produktivním věku – příliv cizinců, vyšší pracovní aktivita starších zaměstnanců ani návraty Poláků ze zahraničí dokážou dopady demografického vývoje zmírnit jen částečně.

Podle projekcí Eurostatu se počet obyvatel Polska sníží ze 37,5 milionu v roce 2025 na 35,6 milionu v roce 2035. Úbytek lidí v produktivním věku bude ale znatelně menší a dosáhne zhruba 750 tisíc. Ekonomové upozorňují, že právě tato relativně malá hodnota může být zavádějící. Pro trh práce v nadcházejících letech totiž nebude rozhodovat jen samotný rozsah poklesu, ale také proměna věkové struktury pracovní nabídky. Do roku 2035 může počet lidí ve věku 25 až 40 let klesnout asi o 1,7 milionu. Část tohoto propadu vyrovná nárůst v jiných věkových skupinách: ve skupině 41 až 64 let má přibýt přibližně 700 tisíc lidí a ve věku 15 až 24 let zhruba 300 tisíc.

To znamená, že se zmenšující jádro pracovní síly bude postupně nahrazovat lidmi s odlišnými charakteristikami. Odborníci vysvětlují, že starší zaměstnanci jsou v průměru méně pohybliví mezi profesemi a zároveň mají kratší horizont do ukončení pracovní kariéry. To může ovlivnit nejen počet lidí, které budou firmy schopny získat, ale také rychlost přesunů pracovníků mezi jednotlivými odvětvími i tempo získávání zkušeností na pracovišti.

Ekonomové Credit Agricole uvádějí tři hlavní faktory, které mohou zmírnit následky demografických změn. Zároveň ale soudí, že úplné vyrovnání nepříznivých trendů je do roku 2035 nepravděpodobné. „Každý z těchto tří kanálů naráží na vlastní omezení: migrace na migrační politiku orientovanou na kontrolu a selekci i na riziko odchodu občanů Ukrajiny, aktivizace starších lidí na vyčerpání rezervy mimo skupinu 60 až 64 let a na hranici odchodu do důchodu, návraty z emigrace na malý a stabilní rozsah tohoto jevu,“ upozorňují ekonomové Credit Agricole. „Podstatnější však je, že ani jeden z těchto faktorů neobrací změnu věkové struktury pracovní síly, která je hlavním problémem příští dekády. I kdyby se podařilo počet pracujících stabilizovat, úbytek 1,68 milionu lidí ve věku 25 až 40 let by znamenal nižší profesní mobilitu, pomalejší přesouvání práce mezi sektory a slabší efekt učení na pracovišti – tedy jevy, které ovlivňují produktivitu bez ohledu na samotný počet zaměstnaných,“ dodávají.

Důsledkem může být, že podíl práce na růstu polského HDP v příštích deseti letech spadne téměř na nulu. V uplynulém desetiletí přitom tento faktor hospodářský růst výrazně podporoval. „Udržení poměrně rychlého ekonomického růstu a pokračování procesu dohánění úrovně příjmů tak bude vyžadovat rychlejší růst produktivity – a to za méně příznivých podmínek než dosud, protože efekt postupného dotahování začíná slábnout,“ odhadují analytici.

fot. magnific.com
oprac. /kp/