Fyzická aktivita podporuje pohodu a produktivitu

Úroveň fyzické aktivity obyvatel Polska se v posledních letech stabilně drží. I když v roce 2025 bylo zaznamenáno nejvíce lidí, kteří se pravidelně věnují sportovním nebo rekreačním činnostem od začátku prováděných výzkumů, více než polovina populace se stále do tohoto typu aktivit nezapojuje.

Podle statistik z Głównego Urzędu Statystycznego v minulém roce 23 % dotazovaných prohlásilo, že se často zapojuje do sportovních nebo rekreačních aktivit. Nejpopulárnější formou zůstává jízda na kole, která od roku 2008 nadále figuruje jako nejoblíbenější forma pohybu – v posledním výzkumu se k ní přihlásila zhruba čtvrtina Poláků. Také plavání je mezi oblíbenými sportovními činnostmi.

Studie rovněž ukazuje, že většina Poláků pozitivně hodnotí svou fyzickou kondici. V roce 2025 64 % účastníků výzkumu označilo svou fyzickou zdatnost za dobrou nebo velmi dobrou. Ve srovnání s předchozími deseti lety se také snížil podíl lidí, kteří hodnotili svou kondici negativně – počet dotazovaných označujících svou pohyblivost jako špatnou nebo velmi špatnou klesl přibližně o 5 procentních bodů.

Jak upozorňuje Łukasz Baszczak, senior analytik v Týmu behaviorální ekonomie Polského institutu ekonomického, jedním z klíčových faktorů ovlivňujících úroveň fyzické aktivity je vzdělání. – V letech 2021 a 2016 byl podíl osob s vysokoškolským vzděláním, které byly aktivní, přibližně o 30 procentních bodů vyšší než u těch, kdo měli základní odborné vzdělání, a asi o 15 procentních bodů vyšší než u osob se středním vzděláním. Podobný vzorec se ukazuje také při sebehodnocení fyzické zdatnosti. 73 % dotazovaných s vysokoškolským vzděláním hodnotilo svou kondici jako dobrou nebo velmi dobrou, zatímco u těch se středním nebo post-středním vzděláním to bylo 64 %, a u osob se základním odborným vzděláním pouze 51 % – dodává odborník.

Rozdíly byly také zaznamenány mezi obyvateli měst a vesnic. V roce 2025 se do sportovních nebo rekreačních aktivit zapojila přibližně třetina venkovských obyvatel, zatímco ve městech aktivitu hlásila téměř polovina dotazovaných. Místo bydliště však nemělo významnější vliv na sebehodnocení fyzické kondice, které bylo v obou skupinách podobné. Dále v každém z provedených výzkumů muži častěji hlásili pravidelnou fyzickou aktivitu a lépe hodnotili svou zdatnost. Data také ukazují, že úroveň aktivity znatelně klesá s věkem.

Łukasz Baszczak podtrhuje, že pravidelný pohyb má významný dopad nejen na fyzické zdraví, ale také na psychickou pohodu a celkovou kvalitu života. Fyzická aktivita tedy může vést k vyšší pracovní produktivitě a snížení nákladů spojených s nemocností a zdravotními problémy, což je důležité vzhledem ke stárnoucí populaci. – V tomto kontextu by se měla věnovat pozornost zejména relativně nízké úrovni fyzické aktivity většiny populace. Přesvědčení většiny Poláků o dobré fyzické kondici je spíše optimistickým přeháněním jejich skutečného stavu, jelikož se jedná o subjektivní hodnocení, které je obtížné zařadit do objektivních kritérií, jako je frekvence sportovního nebo rekreačního vyžití. Z toho důvodu by měla veřejná politika zaměřit pozornost na tuto nedostatečnou fyzickou aktivitu ve společnosti, považovat ji za nezbytnost pro provádění preventivních opatření v systému zdravotní péče – shrnuje odborník z PIE.

foto.
zpracoval /kp/