.png){kind=logo}
Rozdíly v profesní činnosti mladých lidí jsou způsobeny mimo jiné různou úrovní dostupnosti práce a vzdělávacích systémů.
Každý čtvrtý obyvatel Evropské unie ve věku 15–29 let loni kombinoval studium s prací. Profesionálně nejaktivnější byli Nizozemci, nejméně Rumuni. Poláci byli na 18. místě.
V roce 2023 bylo podle údajů Eurostatu zaměstnáno 25,7% obyvatel EU ve věku 15–29 let. 71,4% mladých lidí se soustředilo pouze na učení a 2,9% chtělo pracovat, ale nemohlo práci najít. Zohledněni byli i mladí lidé pracující na částečný úvazek, o víkendech nebo nastupující studentské práce. Studie zahrnovala obyvatele EU, kteří pokračovali ve vzdělávání ve formálním vzdělávacím systému, tedy ve školském systému dané země EU, od středních škol, včetně odborných, středních a vyšších škol, až po vysokoškolské a doktorské studium.
Nejčastěji pracovali mladí Nizozemci – 74,5% žáků a studentů mělo nějakou formu zaměstnání. Další byli Dánové (52,6%) a Rakušané (46,2%). Nejméně odbornou aktivitu vykázali Rumuni (2,3%), Slováci (5,8%) a Maďaři (6,1%). Poláci obsadili 18. místo s přibližně 14% pracujících ve věku 15-29 let. Při hledání práce byli nejaktivnější mladí Švédové, Finové a Dánové, nejhůře na tom byli v tomto ohledu Maďaři, Češi a Poláci, kde práci hledalo méně než 1% obyvatel ve věku 15-29 let.
Celý článek si můžete přečíst v polštině.
