.png){kind=logo}
V loňském roce bylo nejvíce pracovních povolení vydáno občanům Indie, Nepálu a Filipín.
Dne 30. dubna přijala vláda návrh novely zákona o pomoci občanům Ukrajiny v souvislosti s ozbrojeným konfliktem na území této země. Prodlužuje mimo jiné dočasnou ochranu Ukrajincům prchajícím před válkou do 30. září 2025. Nová řešení mají vstoupit v platnost od 1. července letošního roku a od příštího roku bude možné změnit i pobytový status z dosavadní přechodné ochrany k přechodnému pobytu na dobu tří let. Ukrajinská vláda zároveň chce návrat mužů ve vojenském věku a zavádí předpisy, které zabrání občanům této země ve věku 18 až 60 let získávat doklady totožnosti mimo území země.
Náhlé politické změny nejsou příznivě nakloněny polskému trhu práce – experti LeasingTeam Group varují, že i když se ukrajinští občané přestanou k naší zemi chovat jako k tranzitní zemi, nebudou schopni zaplnit neustále se zvětšující personální mezery. – Samozřejmě je v hospodářském zájmu Polska udržet u nás pracující ukrajinské občany. Na tak velkou ztrátu lidských zdrojů nejsme připraveni. To však nemusí stačit. Odhaduje se, že každý rok ztrácíme až 200 tis. profesionálně aktivních lidí. Polsko se rychle transformovalo ze země emigrace v zemi přistěhovalectví – zdůrazňuje Andżelika Majewska, viceprezidentka skupiny LeasingTeam. – Demografie je neúprosná. Bez migrantů ze vzdálených částí světa bude mít naše ekonomika vážné problémy. V příštích letech poroste v Polsku počet zaměstnanců z Asie, ale také z Afriky a Jižní Ameriky – dodává expertka.
V roce 2023 bylo nejvíce pracovních povolení vydáno indickým občanům – 45 998. Na druhém místě byli Nepálci (35 287), na třetím Filipínci (29 154). Mezi národnostmi s pěticiferným počtem návštěvníků byli i občané Uzbekistánu, Bangladéše, Turecka, Kolumbie a Kazachstánu. V loňském roce bylo vydáno 7298 a 6383 pracovních povolení zástupcům zemí předchozí ekonomické imigrace do Polska, tedy Ukrajiny a Běloruska.
Odborníci uvádějí, že příliv emigrantů ze vzdálených a kulturně odlišných oblastí světa je nejen nevyhnutelný, ale dokonce nezbytný, ale polská společnost na něj není připravena. – Zdálo by se, že po poměrně efektivním začlenění ukrajinských občanů na náš trh práce jsme připraveni na změny. Bohužel rostoucí asijská diaspora nadále vyvolává obavy a společnosti a organizace převzaly odpovědnost za inkluzivní aktivity, boj proti diskriminaci a budování inkluzivních týmů. Ve společnosti se nevěří, že bez občanů Indie, Filipín nebo Bangladéše bude mít naše ekonomika velké problémy, a proto je třeba o tom začít mluvit hlasitěji. Dnes, mnohem rychleji než kterákoli jiná země v Evropě, bychom měli aktivně sjednotit síly, abychom se připravili na právní, ekonomické a sociální změny – shrnuje Andżelika Majewska.
Čtěte také: Více cizinců ve statistice ZUS
fot. freepik.com
/kp/
