Zvláštní důraz padl na dvě oblasti: zadržování dešťové vody a význam zeleně jako zásadního prvku přizpůsobení se klimatickým změnám.
15. dubna přivítala Městská veřejná knihovna v Žorech účastníky pracovního setkání věnovaného Městskému plánu adaptace na změny klimatu. Smyslem debaty bylo určit klimatická ohrožení, která město zasahují, a zároveň probrat možná adaptační i zmírňující opatření.
Na tvorbě Městského plánu adaptace na změny klimatu pracuje Městský úřad Žory na základě usnesení Rady města Žory č. 25/II/24. Projekt je od počátku veden ve znamení širokého zapojení veřejnosti. Po sběru názorů obyvatel prostřednictvím dotazníků uspořádal Odbor inženýrství životního prostředí MÚ Žory workshop, kterého se zúčastnili městští zastupitelé, zástupci výborů městských částí, neziskové organizace i odborníci z Institutu pro udržitelný rozvoj. Hosty přivítaly Anna Buchta, vedoucí Odboru inženýrství životního prostředí, a Alicja Grünberg-Wójcik, vedoucí Referátu ochrany ovzduší a klimatu, která zároveň působí jako odborná koordinátorka pracovní skupiny pro přípravu MPA pro Żory.
Během setkání se lidé zastupující různé části Žor podělili o své zkušenosti s dopady probíhajících klimatických změn. Mezi nejčastěji zmiňované potíže patřily lokální záplavy po silných deštích, období sucha, nepříjemné vlny veder, výpadky elektřiny po bouřích i stále častější výskyt prudkých meteorologických jevů.
– Diskuse byla velmi věcná a přínosná. Účastníci projevili velký zájem, kladli řadu podnětných dotazů a sdíleli své postřehy. Jejich příspěvky budou důležité v další fázi přípravy plánu. Děkujeme všem za aktivní účast a nasazení. Je to krok ke skutečnému přizpůsobení našeho města klimatickým výzvám a k hledání řešení, která budou mít reálný dopad na naše okolí – uvedla Alicja Grünberg-Wójcik.
Mimořádná pozornost se soustředila na dvě klíčová témata: nutnost zadržovat srážkovou vodu a úlohu zeleně jako hlavního nástroje adaptace. Účastníci se shodli, že je nezbytné najít účinné způsoby, jak dešťovou vodu zachytávat a zpomalit její odtok. Čím dál častější krátké, ale velmi vydatné lijáky brání přirozenému vsakování do půdy a rychlý povrchový odtok zhoršuje místní podmáčení a zároveň přispívá k prohlubování sucha. Obavy vyvolává také narůstající podíl nepropustných ploch ve městě, a to jak na veřejných, tak soukromých pozemcích. Najít rovnováhu mezi bezpečnou infrastrukturou, rostoucí potřebou parkovacích míst a požadavkem na vyšší retenci vody je úkol, který si vyžádá nalezení rozumného kompromisu.
Shoda panovala rovněž v tom, že zeleň má v procesu klimatické adaptace zásadní význam. Zdůraznila se potřeba chránit městské zelené plochy a pečovat o existující vegetaci, zejména o vzrostlé stromy. Jejich široké koruny poskytují stín a tepelnou pohodu v horkých dnech, oslabují účinky větru, pomáhají zadržovat dešťovou vodu, zlepšují kvalitu ovzduší a podporují biologickou rozmanitost.
foto: MÚ Žory
zprac. /kp/
