Nutrie mohou do přírody zasahovat hlavně tím, že okusují vodní a pobřežní vegetaci nebo narušují břehy řek a vodních nádrží.
Výskyt nutrií v Polsku přitahuje stále větší pozornost jak ochránců přírody, tak obyvatel měst. Tento druh se do země původně dostal kvůli rozvoji kožešinového průmyslu, dnes je však v přírodě veden jako takzvaný invazní nepůvodní druh. V Rybniku má tato otázka zvláštní váhu, protože právě zde vznikají a rozšiřují se postupy, které mají pomoci uvést situaci do pořádku systematicky a dlouhodobě.
Nutrie byla zařazena mezi invazní nepůvodní druhy představující hrozbu pro Evropskou unii. V roce 2016 ji Evropská komise uvedla na seznam organismů vyžadujících přísný dohled a v Polsku se navíc objevila i v seznamu stanoveném nařízením Rady ministrů z 9. prosince 2022. V praxi to znamená povinnost podnikat kroky, které omezí její výskyt v přírodě a zabrání dalšímu šíření populace.
Situace v Polsku se však liší od mnoha zemí západní Evropy. Ve Francii, Španělsku, Itálii nebo Nizozemsku jsou nutrie rozšířené natolik, že jejich úplné vymýcení z přírody je už prakticky nereálné. – V Polsku je populace nutrií poměrně malá a roztříštěná, což z pohledu státní správy odpovědné za ochranu životního prostředí vytváří reálnou šanci na jejich úplné odstranění z volné přírody. Právě tato okolnost, nikoli rozsah skutečných škod, je hlavním důvodem naléhavosti a přísnosti opatření proti tomuto druhu – uvádí Městský úřad v Rybniku.
V předpisech týkajících se invazních druhů se používá pojem „eliminace“. Ten označuje odstranění zvířat z volné přírody tak, aby se zastavilo jejich rozmnožování i další rozšiřování. V praxi může jít o různé postupy – od utrácení přes odchyt až po trvalé umístění do podmínek, kde se nemohou dál množit.
Podle materiálů připravovaných Generálním ředitelstvím ochrany životního prostředí mohou nutrie přírodu ovlivňovat především spásáním vodních a pobřežních rostlin, vyhrabáváním břehů řek a nádrží a také oslabováním vodohospodářských staveb, včetně protipovodňových hrází. Zmiňuje se rovněž možnost soupeření s původními druhy o potravu a životní prostor. Odborníci zároveň upozorňují, že v Polsku má tento jev zatím spíše omezený, lokální rozsah.
V některých případech může přítomnost nutrií zasahovat i do podoby vodního prostředí. Při pastvě si tato zvířata vytvářejí průchody v hustém porostu nebo upravují břehy vodních toků. V Rybniku se poukazuje mimo jiné na pozorování ledňáčků u řeky Nacyny. Tento druh si buduje hnízda ve strmých, písčitých březích, které často vznikají právě v důsledku činnosti hrabavých zvířat. Nelze jednoznačně říci, že jejich vznik souvisí s nutriemi, ukazuje to však, že vliv jednotlivých druhů na ekosystém bývá složitý a ne vždy snadno čitelný.
Označení „invazní nepůvodní druh“ má především právní a správní význam. Neznamená to, že by zvíře bylo v běžném smyslu slova „škůdce“. Nutrie se v Polsku neobjevily samovolně – byly sem přivezeny člověkem v souvislosti s chovem na kožešinu a teprve poté se část z nich dostala do volné přírody. Z tohoto důvodu leží odpovědnost za řešení problému právě na člověku.
Jedním z řešení, která se v regionu používají, je odchyt zvířat a jejich předání do speciálních zařízení, kde mohou zůstat mimo přírodní prostředí. Takové místo funguje právě v Rybniku. Útulek pro zvířata „Nutriowisko“, který provozuje Nadace Łapa i Las, pracuje na základě povolení GDOŚ. Zařízení přijímá odchycené nutrie a poskytuje jim péči v podmínkách, které znemožňují další rozmnožování.
V roce 2025 byla kapacita azylu rozšířena díky podpoře Nadace Mushika a ve spolupráci s Městským úřadem v Rybniku. To umožnilo zvýšit počet zvířat, která lze z regionu přijímat. Do zařízení míří nutrie například ze Slezského a Lodžského vojvodství. V současnosti je v péči střediska více než 80 zvířat. Aktivity v Rybniku zahrnují nejen samotný odchyt a péči o zvířata, ale také vzdělávací akce pro obyvatele. Jejich cílem je vysvětlovat, co jsou invazní druhy a jaké důsledky mohou mít rozhodnutí člověka učiněná před mnoha lety pro dnešní přírodu.
fot. arch. red.
oprac. /kp/
