Evropa zrychluje přípravy na povodně, požáry i kyberútoky

Když se krize neptá na hranice

669 tis. ha lesů v Evropě shořelo už v roce 2026. Tak vysoký rozsah požárů znovu potvrzuje, že přírodní katastrofy se v evropském prostoru stávají stále tvrdší zkouškou pro státy, infrastrukturu i záchranné systémy. K tomu se přidávají povodně, jejichž ekonomické dopady v Evropské unii dosahují každoročně odhadem 8,6 mld euro.

Právě proto se Evropská unie soustředí na kampaň „Jednotnost v akci: Příprava dnes, připravenost na zítřek“. Má připomenout, že ochrana obyvatel nestojí jen na zásahu v poslední chvíli, ale hlavně na předchozí přípravě, sdílení zkušeností a koordinaci mezi zeměmi. Zapojené jsou i polské záchranné složky.

Polská zkušenost s velkou vodou

Zářijová povodeň z roku 2024 zasáhla jihozápad Polska velmi tvrdě. Postihla více než 238 tis. osob, přibližně 4,5 tis. obyvatel muselo být evakuováno a devět lidí zemřelo. Voda poškodila přes 10,5 tis. obytných budov, další více než 400 bylo zničeno nebo vyřazeno z užívání.

Škody se neomezily jen na domácnosti. Zasaženo bylo také přes 800 objektů veřejné infrastruktury, mezi nimi školy, školky, jesle, zdravotnická zařízení, domovy pro seniory i budovy záchranných služeb. Celková bilance se odhaduje na téměř 1,4 mld. zł.

Taková zkušenost podle evropských institucí ukazuje, že rozhoduje nejen rychlá reakce, ale i předchozí rozpoznání rizik a sehraná spolupráce mezi složkami.

Trénink, který má fungovat i v ostrém zásahu

Kampaň staví do popředí také cvičení a výměnu zkušeností. Důraz se klade na monitorování hrozeb, rozvoj systémů včasného varování a pravidelný výcvik týmů, které v případě katastrofy zasahují napříč státy.

Součástí těchto aktivit jsou cvičení EU MODEX. Do nich nastupují týmy z různých zemí a v simulacích si ověřují postupy při mimořádných událostech. Cílem je zlepšit koordinaci, prověřit postupy a posílit společné fungování při skutečných krizích.

V lednu 2026 se do těchto aktivit zapojili i polští záchranáři. Příslušníci Specjalistycznej Grupy Poszukiwawczo-Ratowniczej „Łódź“ byli součástí 43členné skupiny USAR Poland na mezinárodním cvičení v Dánsku, které probíhalo v rámci Unijního mechanismu civilní ochrany.

• vyhledávání v zřícených budovách
• stabilizace konstrukcí
• evakuace zraněných

Právě takové scénáře pomáhají připravit týmy na zásahy v náročných podmínkách, a to jak v Polsku, tak mimo jeho území.

Bruselský plán: více připravenosti, méně improvizace

Evropská kampaň má veřejnosti přiblížit, jak funguje ochrana obyvatel a proč je mezinárodní spolupráce zásadní. Záchranné systémy podle organizátorů nejlépe fungují tehdy, když jsou státy připraveny předem a nečekají na první hodiny katastrofy.

Jak upozorňuje Zacharias Giakoumis, šéf jednotky pro komunikaci v oddělení civilní ochrany EU, kampaň ukazuje společná školení a přípravu složek, aby byla vidět role evropské spolupráce i podpora, kterou EU státům poskytuje při budování připravenosti a zvládání krizí.

Projekt běží do prosince 2026 v sedmi členských státech: Bulharsku, Chorvatsku, Francii, Německu, Nizozemsku, Polsku a Rumunsku. Vznikají při něm digitální materiály, videa ze života záchranářů i obsah připravovaný s médii. Je součástí širší iniciativy Evropské komise „Chráníme to, na čem záleží“.

Od požárů po výpadky sítí

Hrozby pro Evropu nejsou jen přírodní. Do popředí se dostávají také zdravotní krize, přerušení dodávek energie, kyberútoky, narušení infrastruktury a geopolitická rizika. Na posílení připravenosti a reakce na krize je v rozpočtu EU na léta 2021–2027 vyčleněno 3,6 mld euro pro Unijní mechanismus civilní ochrany.

Mechanismus pomáhá členským státům před katastrofou, během ní i po ní. Od svého vzniku byl aktivován už více než 880krát a umožňuje žádat o pomoc další zapojené země. Ta může mít podobu záchranářů, specializovaných týmů i potřebného vybavení.

Do systému patří také rescEU, tedy společná rezerva pro mimořádné situace. Obsahuje například hasicí letadla, zdravotnický materiál a speciální záchranné vybavení. Důležitou roli hrají i nástroje programu Copernicus, zejména služba krizového řízení EMS, která poskytuje data a satelitní mapy pro odhad rozsahu hrozeb.

Tato data využívá Centrum pro koordinaci reakce na krizové situace (ERCC), které sleduje vývoj událostí nepřetržitě a koordinuje evropskou pomoc. Dalším krokem je Strategie Unie připravenosti přijatá v březnu 2025, jejímž cílem je zlepšit schopnost států předvídat, předcházet a zvládat různé typy krizí. Počítá i s lepší koordinací na národní úrovni a s větším zapojením úřadů, záchranářů, firem i občanů.

Evropská unie tak dává najevo, že ochrana obyvatel nezačíná až při katastrofě. Rozhodující je předstih, sdílené nástroje a spolupráce, která přesahuje hranice jednotlivých států.