Kybernetická bezpečnost přestává být výsadou IT – stává se výzvou pro celé podnikání

Rok 2026 přinesl zásadní změny v oblasti kybernetických hrozeb. Rostoucí náklady na zabezpečení, regulační tlak a častější útoky ransomwaru nutí společnosti přejít od reaktivního přístupu k budování dlouhodobé odolnosti.

Podle zprávy „Kybernetická bezpečnost – Trendy 2026“ od Xopero Software ve spolupráci s odborníky z oboru očekává 85 % specialistů, že tempo rozvoje hrozeb překoná schopnosti firem v oblasti obrany. V uplynulém roce zažila každá pátá firma v Polsku kybernetický incident a polská kyberprostředí se stává stále více organizovaným prostorem pro delikventní aktivity. 88 % respondentů předpovídá, že v roce 2026 vzroste počet pokusů o útoky. Ransomware je považován za hlavní hrozbu pro 83 % účastníků průzkumu, zatímco phishing zmiňuje 71 %, neboť obě formy útoků mají za následek jak finanční ztráty, tak i vážné narušení provozní kontinuity.

Odborníci zdůrazňují, že klíčovým prvkem v boji proti hrozbám je zvyšování povědomí a rozvoje dovedností. Znalosti o aktuálních metodách útoků jsou základem efektivní prevence a zavádění postupů pro snižování rizika, avšak podnikatelé často nedrží krok s tempem změn. Prezident Úřadu pro elektronickou komunikaci Przemysław Kuna upozorňuje, že dynamika a proměnlivost kybernetických útoků způsobují, že regulace téměř vždy reagují na již existující jevy. „Ale pokud budeme mít dobrou znalost toho, co se kolem nás děje, budeme do určité míry připraveni,“ zdůrazňuje.

Navzdory rostoucímu povědomí vyvolává úroveň přípravy na útoky obavy. 55 % dotázaných hodnotí úroveň odolnosti svých organizací jako průměrnou, a 16 % jako nízkou, což poukazuje na nedostatek reakcí a plánů na incidenty. Jen 29 % respondentů uvádí vysokou úroveň připravenosti. Odborníci se domnívají, že to není příležitostná opatrnost, ale spíše realistické zhodnocení situace. Dvě třetiny dotázaných předpokládají, že vzrůstající hrozby a úroveň zabezpečení se budou stále více rozcházet; dalších 19 % si myslí, že hrozby budou rozhodně předcházet schopnosti firem reagovat.

Specialisté upozorňují na to, že charakter útoků se vyvíjí. Stávají se z nich automatizované, snadno replikovatelné procesy schopné působit na velkém měřítku. Jejich účinnost posiluje mimo jiné i využívání umělé inteligence. 52 % respondentů však neplánuje navýšení rozpočtů na kybernetickou bezpečnost, přičemž 64 % nemá pojištění kybernetických rizik. Odborníci považují tuto situaci za nesoulad mezi povědomím o hrozbách a skutečnými kroky.

Dr. Jacek Czech z Vládní agentury pro strategické rezervy tvrdí, že legislativa potřebuje být účinná a jasná. „Musí být skutečně vymahatelná, bez jakýchkoli relativismů, protože pokud se v právu vytvoří relativismus, pak vlastně právo neexistuje,“ vysvětluje. Podle něj dnešní budování kybernetické bezpečnosti vyžaduje komplexní přístup. „Na jedné straně bychom měli chránit našich systémů pomocí zařízení, softwaru nebo jednoduše použitím AI. Na druhé straně je třeba mít komplexnost bezpečnosti v mnoha různých aspektech,“ dodává.

Výroční zpráva identifikuje hlavní výzvy pro IT oddělení, mezi které patří vedle nárůstu hackerství (68 %) také rostoucí náklady na zabezpečení (76 %) a stále složitější regulační požadavky (54 %). V souvislosti s novými předpisy, jako jsou směrnice NIS2 nebo nařízení DORA, zůstává obzvlášť závažným problémem nedostatek dovedností (42 %) a nutnost neustálého monitoringu a reportování incidentů (36 %).

I když je umělá inteligence jedním z hlavních globálních trendů, v Polsku ji ve svých IT procesech používá pouze 20 % firem. 40 % specialistů vyjadřuje nedůvěru k řešením na bázi AI, obávají se manipulací a potenciálních nových hrozeb. Mnoho respondentů stále očekává ověřené standardy a osvědčené praktiky.

Odborníci zdůrazňují, že kybernetická bezpečnost se stala strategickou výzvou pro celé organizace, nikoli jen pro IT oddělení. Mnoho firem však stále omezuje své investice na jednotlivé nástroje, jako jsou tradiční antivirusové systémy, a to bez vytvoření komplexní strategie zahrnující ochranu dat, udržení operativní kontinuity a rychlou obnovu systémů po incidentu. Významná část organizací také nevyužívá zpravodajské údaje o hrozbách, neautomatizuje reakční procesy a nemají plány pro kontinuitu práce a reakci na incidenty.

foto: freepik.com
zdroj: /kp/