.png){kind=logo}
V roce 2025 bylo evidováno 682 tisíc hlášení o možných hrozbách v online prostoru.
Rok 2025 se stal v Polsku rekordním, co se týče množství kybernetických útoků a incidentů porušujících bezpečnost na internetu. Tato událost vykázala téměř 144% nárůst ve srovnání s předchozím rokem.
V roce 2025 bylo zaznamenáno 682 tisíc hlášení o potenciálních hrozbách v online prostoru, přičemž 273 tisíc z nich bylo klasifikováno jako incidenty kybernetické bezpečnosti, které vyžadovaly zásah příslušných úřadů – uvádí zpráva Ministerstva digitalizace o stavu kybernetické bezpečnosti v Polsku. To znamená významný nárůst úrovně hrozeb v porovnání s rokem 2024. Rok 2025 byl nevídaný co do útoků a incidentů, které zasáhly Polsko. Digitální válka, kterou Polsko a jeho vláda zažívají vůči jiným národům, je stále více patrná na základě faktů – komentoval vicepremiér a ministr digitalizace Krzysztof Gawkowski.
Značný nárůst incidentů byl zaznamenán všemi týmy reagujícími na počítačové bezpečnostní incidenty, které fungují v zemi. Nejvíce případů zpracoval CSIRT Polska Naukowej i Akademickiej Sieci Komputerowej, který se zabýval téměř 261 tisíci událostí, což představuje více než 150% nárůst oproti předchozímu roku. Na druhé straně CSIRT GOV, který je součástí Agentury vnitřní bezpečnosti, zpracoval přibližně 5 tisíc incidentů, což je o 26 % více než loni. Pozitivní změnu vykázal také CSIRT MON, který funguje pod Ministerstvem obrany a zaznamenal okolo 7 tisíc případů, což představuje nárůst o téměř 69 % ve srovnání s rokem 2024.
Většina incidentů se týká podvodů využívajících sociální inženýrství. Podle údajů bylo 97 % zpracovaných incidentů spojených s pokusy o podvody, manipulaci nebo zneužití identity jiných osob či institucí. Odborníci upozorňují, že kybernetičtí zločinci stále častěji využívají moderní technologické nástroje, které umožňují vytváření přesvědčivých falešných zpráv, nahrávek nebo videí.
Ministerstvo digitalizace poukazuje i na rostoucí význam technologií založených na umělé inteligenci. Mezi hrozbami se uvádějí mimo jiné materiály typu deepfake a techniky klonování hlasu, které umožňují zneužívat identitu konkrétních osob. Tyto metody mohou být využívány nejen k finančním podvodům, ale také k dezinformaci.
Nárůst hrozeb postihuje nejen jednotlivce, ale také firmy a veřejné instituce. Vzhledem k tomu hraje policie, včetně specializovaných jednotek, jako je Centrální úřad pro potírání kybernetické kriminality, stále významnější roli v boji proti kybernetické kriminalitě.
V reakci na zvyšující se hrozby Ministerstvo digitalizace vyvíjí nové systémové rámce. Byla dokončena práce na Strategii kybernetické bezpečnosti České republiky a novelizaci zákona o národním systému kybernetické bezpečnosti, která implementuje evropskou směrnici NIS2. Současně se realizují programy podpory pro veřejnou správu a od konce roku 2025 zahájil činnost portál cyber.gov.pl, který mimo jiné umožňuje hlásit incidenty a získávat informace o hrozbách v online prostoru.
foto.
zpracoval /kp/
