.png){kind=logo}
Dělení se provádí podle hodnoty EP indexu, tedy poptávky po neobnovitelné primární energii vyjádřené v kWh/m² za rok.
70% ze zhruba 6,9 milionů polských obytných budov vyžaduje modernizaci a přibližně jeden milion z nich jsou tzv. energetičtí upíři, kteří tvoří 1/3 celkové spotřebované energie. Více než polovinu této spotřeby přitom tvoří 30% energeticky nejnáročnějších obytných budov, tedy přibližně 2 miliony.
V roce 2026 má vejít v platnost rozdělení bytových domů do energetických tříd. Zavedení takového systému je stanoveno ve směrnici o účinnosti budov. Klasifikace bude zahrnovat rodinné a vícegenerační obytné budovy, hromadné rezidence, veřejné budovy – zdravotnictví a další, dále hospodářské, skladové a výrobní budovy. Novelizované předpisy, které vstoupily v platnost v květnu 2024, počítají s obdobím dvou let na provedení rozdělení bytových domů do tříd energetické náročnosti. V Polsku bude osm tříd: od nejvyšší A+ po nejnižší G. Rozdělení je provedeno podle hodnoty EP indexu, tedy poptávky po neobnovitelné primární energii vyjádřené v kWh/m² za rok.
Budovy se zápornou hodnotou tohoto ukazatele, tedy ty, které vypouštějí do elektrické sítě nebo topného systému více energie, než spotřebují, obdrží třídu A+. Třída A bude udělena obytným budovám pro jednu a více rodin s indexem EP nižším než 63 a 59 kWh/m² za rok. Budovy v těchto dvou třídách musí mít na místě nulové emise oxidu uhličitého z fosilních paliv. Do nejnižší třídy G budou zařazeny rodinné domy a vícegenerační domy s EP indexem nad 150 a 140 kWh/m² za rok.
Směrnice také zavádí cíle pro zlepšování charakteristik budov tak, aby dosahovaly stále vyšších tříd.
Návrh vyhlášky Ministerstva rozvoje a technologií rovněž upřesňuje novou metodiku zjišťování energetické náročnosti budov, způsob zpracování průkazů energetické náročnosti a vzory průkazů. Očekává se, že tzv hodinová metoda výpočtu potřeby energie, s výjimkou povolení použití měsíční a hodinové metody pro obytné budovy.
fot. freepik.com
/kp/
