.png){kind=logo}
20–25% podniků deklaruje snižování zaměstnanosti a 5–6% chce zaměstnat nové lidi.
Plány na hromadné propouštění, které se dotknou celkem 17 tis. lidí, oznámilo na konci března 159 společností. Mezi podnikateli převládá pozitivní nálada, ale více z nich plánuje zaměstnanost snižovat než zvyšovat.
Měsíční index obchodních podmínek v dubnu činil 100,3 bodu a i přes mírný pokles v průběhu měsíce se stále drží nad neutrální úrovní (100 bodů). To znamená, že mezi podnikateli převládá pozitivní nálada. – Oznámení o několika nebo dokonce několika tisících snížení zaměstnanosti zatím nejsou nebezpečná, budou mít negativní dopad na místní trhy práce. Pokud tedy řekneme, že jde o propouštění v Kujavsko-Pomořském vojvodství nebo Velkopolském vojvodství, negativní efekt se projeví na těchto místních trzích. To se ale samozřejmě nepromítne do žádného zvýšení nezaměstnanosti. Polsko je země, která velmi stárne, nemáme neustálý příliv nových, mladých pracovníků na trh práce, takže se nemusíme bát ani nárůstu nezaměstnanosti – vysvětluje prof. Jacek Męcina, prof. Varšavské univerzity, poradce rady Lewiatanské konfederace.
Marcin Klucznik, ekonomický analytik z Polského ekonomického institutu, porovnal březnová data Ústředního statistického úřadu o plánovaném propouštění skupin s daty za stejný měsíc z roku 2004. Ukázalo se, že jde o šestý nejnižší výsledek ve sledovaném období, a co do počtu lidí, kteří přijdou o práci – desatý. Oznámení společností navíc ne vždy odpovídají počtu skutečných propouštění. Nemělo by to také ovlivnit celkovou míru nezaměstnanosti. V březnu se jich naopak objevilo 88,1 tis. nových pracovních nabídek, tedy o 9,1% méně než před rokem, a průzkumy ekonomického klimatu Centrálního statistického úřadu ukazují, že 20–25% organizací deklaruje snižování zaměstnanosti a 5–6% chce zaměstnat nové lidi. – Určitě je to důsledek ekonomického zpomalení, které pozorujeme, i poklesu zakázek zejména ze západní Evropy od našich západních partnerů, což přispívá ke změně plánů souvisejících s potenciálem zaměstnanosti. Obávám se ale, že jde také o negativní strukturální faktory související s rostoucími náklady na provozování podniku v Polsku, příliš vysokým každoročním nárůstem minimální mzdy – říká prof. Jacek Męcina.
Růst mezd je jednou z největších bariér bránících fungování firem – to uvedlo 67% podniků dotazovaných PIE v dubnovém MIK. Problémy způsobují především stavebním firmám (73%). Mezi další překážky patřila ekonomická nejistota (55%) a rostoucí ceny energií (53%). – Všechny tyto prvky přispívají k ne nejlepší situaci a ne nejlepší náladě v podnikání. To by nás také mělo přimět zamyslet se a hledat způsoby, jak tento tlak na mzdy zmírnit, a čtyřikrát přemýšlet, než se rozhodneme pro příliš přehnané zvýšení minimální mzdy. Rostoucí vlna negativních faktorů nás také může proměnit ze země, která si v posledních letech užívala obrovské investice, v zemi, která se bude bát, že z Polska odejde nějaký byznys. To si nemůžeme dovolit – říká expert.
Čtěte také: Nezaměstnanost v dubnu je nejnižší od roku 1991
fot. freepik.com
/kp/
