.png){kind=logo}
Teplo uniká netěsnými dveřmi nebo nezateplenými stěnami a náklady na tepelnou modernizaci takového objektu většinou převyšují finanční možnosti.
Energetická chudoba postihla v roce 2021 přibližně 1,5 mil. domácností v Polsku podle analýzy Institutu pro strukturální výzkum. Jde o problémy s uspokojením základních energetických potřeb, tj. dostatečné úrovně tepla a elektřiny pro napájení zařízení. Téměř každou čtvrtou z těchto domácností vedla žena žijící sama nebo matka samoživitelka.
– Energetická chudoba souvisí se třemi faktory. Za prvé jsou to nízké příjmy, za druhé – vysoké náklady na energie, a za třetí – špatný energetický stav domu. Energetická chudoba se týká lidí, kteří mají například nízký příjem a zároveň žijí v domě, který vyžaduje lepší energetické podmínky. To také zahrnuje lidi, kteří vychovávají dítě sami a nutně mají nižší příjmy, nebo seniorů v důchodu, kteří zůstali sami ve velkém domě a je pro ně velmi obtížné ho vytopit – vysvětluje Alicja Piekarz z Polish Green Network.
Pro 84% žen v energetické chudobě je primárním zdrojem příjmu důchod, invalidní důchod nebo jiné dávky. Zbývajících 16% žen se živí placenou prací. Hlavní příčinou energetické chudoby v této skupině jsou podle analytiků důsledky mzdového rozdílu – získávání nižších příjmů v zaměstnání a s tím související nižší důchodové dávky pro ženy. – Energetická chudoba je složitý, interdisciplinární problém a abychom s ním mohli účinně bojovat, je třeba k němu přistupovat komplexně. To znamená, že by se do zmírňování jeho dopadů měly zapojit různé instituce. Musíme také klást důraz na odstranění příčin, a nejen důsledků energetické chudoby. Samozřejmě je zde důležitá finanční podpora, například při energetické modernizaci budovy, při výměně zdroje tepla – říká Alicja Piekarz.
Teplo uniká netěsnými dveřmi, nezateplenými stěnami nebo neefektivním zdrojem tepla a náklady na tepelnou modernizaci takového objektu většinou převyšují finanční možnosti jeho obyvatel. Jedním z řešení mohou být podle Alicji Piekarz všechny formy komunitní energie, včetně energetických klastrů nebo energetických družstev, které jsou již v evropském měřítku osvědčeným řešením. V současné době působí v Evropské unii přes 3,5 tis. společností občanské energetické komunity vyrábějící obnovitelnou energii –jsou to malá družstva, ale taky velká družstva sdružující několik desítek tisíc lidí. – Občanská energie je model, ve kterém je výroba energie založena na obnovitelných zdrojích a společnost se podílí na výrobě a úsporách této energie. Jedním z příkladů jsou energetická družstva, která mohou zajistit energetickou bezpečnost, stimulovat investice do obnovitelných zdrojů energie, ale také prohlubovat místní sociální vazby – vysvětluje odborníce.
V současné době působí v Polsku jen pár desítek družstev – výhody založení družstva jsou málo známé. Místní samosprávy o nich také nemají znalosti. Odborníci také upozorňují, že platné předpisy nezajišťují demokratický a místní charakter energetických komunit, které se potýkají s nedostatkem institucionální podpory a právními překážkami.
fot. freepik.com
/kp/
