Diskuse o nových technologiích se často zaměřuje na jejich dopad na podnikání a ekonomiku, a opomíjí neméně důležitý aspekt, kterým je sociální rozvoj.
Téměř polovina polských firem plánuje v blízké budoucnosti implementovat nové technologie. V případě velkých podnikatelů jde především o robotizaci, menším organizacím v této věci chybí podpůrné nástroje.
Zpráva vypracovaná Polským HR Fórem ukazuje, že 42% společností plánuje do roku 2025 implementovat nové technologie. V případě velkých podniků 28% deklaruje investice do nehumanoidních robotů. Studie IFS Connect ukázala, že téměř 93% firem vnímá automatizaci jako strategický prvek svého rozvoje. Na cestě k automatizaci a robotizaci je však řada bariér. Jak lze zjistit z výzkumu provedeného prof. Jacka Męciny Varšavské univerzity, poradce správní rady Konfederace Lewiatan, pro účely publikace „Od robotizace a automatizace k umělé inteligenci – dopad na ekonomiku a trh práce“, hlavním problémem je nedostatek odborníků, kteří jsou schopni implementovat tyto moderní technologie (60% firem). – Dalším problémem a zároveň výzvou pro firmy, které investují do technologické transformace, jsou programy na rekvalifikaci či zvyšování kvalifikace zaměstnanců tak, aby většina z nich našla uplatnění i po investicích do robotizace či automatizace procesů. Zaměstnanec prostě potřebuje získat nové kompetence související se spoluprací, ať už s roboty nebo automatickými procesy, aby mohl dále efektivně pracovat a udržet si práci. Samozřejmě, že někteří zaměstnanci mohou přijít o práci, ale jde o poměrně složitý proces. Z minulých zkušeností velmi dobře víme, že vznikající nové technologie na jedné straně snižují zaměstnanost v některých oblastech, ale také vytvářejí obrovskou zaměstnanost v jiných – vysvětluje Prof. Jacek Męcina.
Podle odborníka se diskuse o nových technologiích často soustředí na jejich dopad na byznys a ekonomiku, opomíjejí neméně důležitý aspekt, kterým je společenský rozvoj. Jedním z hlavních problémů je potřeba přizpůsobit vzdělávací systém tak, aby připravil mladou generaci na fungování v nové realitě. Druhou klíčovou oblastí je neustálé vzdělávání a zvyšování kompetencí zaměstnanců již působících na trhu práce. Tato výzva s sebou nese potřebu změn v oblasti sociálního zabezpečení. – Jsem zastáncem radikálního přesměrování dnešních prostředků na boj proti nezaměstnanosti, kterou prakticky nemáme, na celoživotní vzdělávání. Minimálně několik miliard ročně by mělo být vynaloženo na rekvalifikaci a zvyšování kvalifikace zaměstnanců. Dalším prvkem, nejobtížnějším, ale velmi důležitým, je budování pocitu sociální jistoty zaměstnanců, kteří budou mít v budoucnu častěji dočasné přestávky v práci za účelem zvýšení své kvalifikace. Dnešní model sociálního zabezpečení nesplňuje nová očekávání, proto můj požadavek tento systém přebudovat. Metodou by jistě bylo vytvoření obecného systému pojištění pro případ nezaměstnanosti a dočasného přerušení zaměstnání, aby bylo možné financovat případy zvyšování kvalifikace a přerušení zaměstnání – navrhuje prof. Jacek Męcina.
Hustota robotů v roce 2022 v globálním zpracovatelském průmyslu vzrostla v průměru na 151 na 10 tis. zaměstnanci. V Polsku to bylo 71 kusů. V roce 2021 zde bylo instalováno 3,5 tis. nových robotů, o rok později – necelých 3,1 tis. Pro srovnání v Německu to bylo 26 tis. Údaje Mezinárodní federace robotiky ukazují, že Polsko je pátým největším trhem pro průmyslové roboty v EU – za Německem, Itálií, Francií a Španělskem. – Jsme lídry v investicích do automatizace a digitalizace v sektorech jako je finance, pojišťovnictví, automobilový průmysl a některé prvky zpracovatelského a kovoprůmyslu jsou také poměrně vyspělé. Co se týče vzdělávání, vypadá to dobře, tady jsme udělali poměrně výrazný pokrok, například díky zkušenostem s COVID-em. Za zmínku stojí také digitální služby, které se ve veřejném prostoru rozvíjejí e-recept, e-nemoc a řadu dalších investic do e-správy. To je také prvek, který staví Polsko docela vysoko. Když se však bavíme o investicích do procesní robotizace, jsme spíše na dně zemí Evropské unie a máme zde co dělat – shrnuje prof. Jacek Męcina.
Čtěte také: Umělá inteligence prohloubí nerovnosti na trhu práce
fot. freepik.com
/kp/


.png)









