.png){kind=logo}
Nová data ukazují, že v polských rodinách se mění postoje k zaměstnání, ale každodenní péče o domácnost a děti se vyvíjí mnohem pomaleji. Nejvýraznější rozdíl je vidět u rodin s malým dítětem.
Co ukázal průzkum GGS-II
První vlna šetření Generacje i Rodziny II (Generations and Gender Survey – GGS-II), která proběhla na přelomu 2025 a 2026, naznačuje, že rovnostářské názory na práci žen a mužů se v Polsku prosazují rychleji než skutečné rozdělení povinností v domácnosti. Druhá vlna má stejné respondenty sledovat až do 2028 r., aby bylo možné zachytit změny v jejich životě i jejich příčiny.
Průzkum se zaměřuje na proměny rodin, společenské role žen a mužů a vztahy mezi generacemi. Díky první vlně lze popsat současnou situaci lidí žijících v Polsku, jejich zkušenosti, postoje i plány.
Kdo doma dělá co
Podle Igy Rozbické, analytičky v Týmu behaviorální ekonomie Polskiego Instytutu Ekonomicznego, zůstává domácí rutina v rukou žen častěji než v rukou mužů. Ženy se častěji starají o běžné práce jako praní, vaření nebo vysávání, zatímco muži podle odpovědí výrazně častěji přebírají spíše jednorázové drobné opravy.
Podobný obraz se objevuje i u péče o děti. Většina lidí říká, že si hru s dítětem rozděluje napůl, ale u oblékání dítěte a péče o něj během nemoci už rovný podíl uvádí jen zhruba třetina respondentů. Ve zbytku párů převažuje situace, kdy tyto úkoly vykonává hlavně žena.
Práce je pro obě pohlaví, péče už méně
V názorech na zaměstnání je podle dat patrný spíše egalitární pohled. Většina dotázaných soudí, že mít práci a dosáhnout vyššího vzdělání je stejně důležité pro ženy i muže. U domácnosti a péče o děti ale více než polovina respondentů považuje za důležitější právě tyto role u žen.
Nejvýrazněji se tento rozdíl projevil při otázce na rodiče dvouletého dítěte. Pokud šlo o otce, 87% respondentů považovalo za vhodný plný čtyřicetihodinový pracovní týden. U matky stejnou odpověď zvolilo 40% lidí. Další část veřejnosti by matkám přisoudila kratší úvazek: 29% vybralo 20 hodin týdně a 17% 30 hodin.
Důsledky pro rodinu i trh práce
Rozbická upozorňuje, že takové očekávání může ženy dostávat do napětí mezi rodinou a kariérou, zvlášť pokud pracovní trh zvýhodňuje pevně danou a dlouhou pracovní dobu. V praxi pak bývá nutné volit mezi profesním uplatněním a větší mírou péče o domácnost.
To se může promítnout i širšími dopady: od nevyužitého potenciálu na trhu práce až po odkládání nebo úplné vzdání se mateřství v rodinném životě. Podle analytičky PIE je proto potřeba, aby zasáhli jak tvůrci politik, například lepší dostupností institucionální péče a podporou pracovních práv rodičů, tak zaměstnavatelé, například větší pružností pracovní doby nebo možností práce na částečný úvazek.
Ctěte také: Coraz więcej ojców korzysta z urlopu rodzicielskiego
.png){kind=logo}
