Podle analytiků PIE hlavními tahouny růstu v loňském roce byly investice a přebytek mezinárodního obchodu.
Polský hrubý domácí produkt vzrostl ve čtvrtém čtvrtletí loňského roku meziročně o 1% podle rychlého odhadu Centrálního statistického úřadu. Mezičtvrtletně se HDP nezměnil. Ve stejném období roku 2022 byl zaznamenán HDP ve výši 2,5%.
Jak podotýká Mariusz Zielonka, ekonomický expert z Konfederace Lewiatan, po „špatných“ údajích o HDP za celý rok 2023 byla očekávání pro čtvrté čtvrtletí nízká, mezitím rychlý odhad ukázal, že čtvrté čtvrtletí ve srovnání s třetím čtvrtletím stagnovalo. – Nedostatek růstu s očekáváním -1% lze považovat za jakési pozitivní překvapení. Jinými slovy, je to špatné, ale ne tak špatné, jak trh očekával – komentuje odborník. Podle jeho názoru je vysoce pravděpodobné, že toto pozitivní překvapení bylo výsledkem mírného nárůstu spotřeby a pravděpodobně i většího nárůstu investic. – HDP vzrostl meziročně o 1%. To zase není velké překvapení. Konec roku 2022 znamená blížící se inflační vrcholy, a tedy docela vážné zpomalení domácí poptávky. Společnosti poté přestaly hromadit zásoby a začaly výrazně snižovat stav zásob – vysvětluje Mariusz Zielonka. Experti Konfederace Lewiatan předpovídají růst HDP v průběhu roku 2024 na 2,4%.
Podle analytiků Polského ekonomického institutu byly loni hlavními tahouny růstu investice a přebytek mezinárodního obchodu. – Výsledky však zatížil pokles spotřeby. V roce 2024 budeme pozorovat obrat těchto trendů – předpovídají odborníci.
Údaje Eurostatu však ukazují, že růst HDP v Polsku dosáhl 1,5%. Důvodem rozdílu je způsob výpočtu inflace. V Evropské unii zaznamenalo vyšší růst pouze Rumunsko (2,9%) a Španělsko (2,1%). Celá EU podle sezónně a kalendářně očištěných dat rostla tempem 0,3%, v samotné eurozóně to bylo 0,1%. Zde se na prvním místě umístilo Slovensko (2,6%), následované Polskem (1,7%).
fot. freepik.com
/kp/


.png)






