Pałac w Kravařach

Zámek v Kravařích je památkově chráněný areál ve slezském městě Kravaře, jehož dějiny sahají až do 14. století. Na tomto místě původně stála tvrz, poprvé připomínaná v písemných pramenech roku 1377, která patřila mocnému rodu Benešoviců, později označovanému jako Páni z Kravař. Podrobnější popis tohoto rytířského sídla pochází z roku 1632 a je zaznamenán v urbáři vyhotoveném na příkaz nového majitele, polského šlechtice a alchymisty Michała Sędziwoje, jenž získal zkonfiskovaný majetek od císaře Rudolfa II. Habsburského. Po Sędziwojově smrti v roce 1636 se jeho dcera Maria Weronika provdala za Jakuba von Eichendorffa, představitele braniborské šlechty. Právě rod Eichendorffů přivedl sídlo k období největšího rozkvětu, když Jan Rudolf Eichendorff v letech 1721–1728 financoval přestavbu objektu do podoby vrcholného baroka podle návrhu Johanna Hildebrandta. V této době byla dokončena i výzdoba kopulovité kaple, která uzavírala čtyřkřídlou stavbu zámku. Stále rostoucí dluhy donutily rodinu v roce 1782 panství prodat a odejít do Łubowic.

V následujících desetiletích se vlastníci zámku střídali poměrně často a v letech 1844–1853 objekt patřil hraběnce Eufemii, manželce Andrzeje von Renarda. Z období její správy pochází dekorativní mozaika s erby rodů von Renard a Rudzińských, z nichž hraběnka pocházela. V roce 1920 přešel zámek do státního vlastnictví a byla v něm zřízena škola venkovského hospodářství. Rozvoj instituce tragicky přerušil ničivý požár v noci z 21. na 22. ledna 1937, způsobený nepozorností. Plameny tehdy zničily střechu, stropy s freskami a štukovou výzdobou, dřevěné schodiště i veškeré vnitřní vybavení, zatímco katastrofu téměř bez úhony přečkala jen zámecká kaple. Za druhé světové války byl objekt provizorně zakryt, rozsáhlejší opravy začaly teprve v 50. letech 20. století. Po jejich dokončení byla v roce 1970 v zámku otevřena pro školáky povinná vojensko-politická expozice věnovaná ostravské operaci, která zde existovala do roku 1989. Od roku 1990 spravuje budovu i přilehlý park město Kravaře; slouží jako kulturně-společenské centrum a sídlo muzea, v němž je od roku 1997 přístupná stálá barokní a etnografická expozice.