Svátek mrtvých bez zbytečného odpadu: co mění na hrobech nejvíc

Jen jeden hrob může po sváteční návštěvě znamenat tři až devět kilogramů odpadu. Záleží hlavně na tom, kolik lidí přijde, jak často dekorace obměňují a po jakých produktech sáhnou.

Podle odhadů, na něž odkazuje Stowarzyszenie „Polski Recykling“, může na polských hřbitovech vznikat kolem 120 tisíc tun odpadu ročně. Novější výpočty této organizace zveřejněné v roce 2026 mluví dokonce až o 500 tisících tunách, přičemž počítají i s rostlinným odpadem a zeminou.

Co po svátcích nejčastěji zůstává

Po návštěvách hrobů se do kontejnerů dostávají hlavně použité svíčky, vložky, plastové kryty, umělé květiny, květináče, fólie a části vazeb. Přidávají se k nim i uvadlé živé květiny, větvičky a zemina. Problém není jen v objemu, ale také v tom, že řada těchto předmětů je složena z několika propojených materiálů, které se obtížně třídí.

Na nárůstu odpadu je vidět i konkrétní zkušenost měst. V Toruni bylo v říjnu a listopadu 2024 odvezeno asi 380 tun hřbitovního odpadu a za celý rok více než 1049 tun. V Poznani pak mezi polovinou října a začátkem listopadu 2024 odvezli z městských nekropolí téměř 500 tun odpadu.

V širším kontextu jde o součást problému komunálního odpadu v Polsku. Podle údajů Główného Urzędu Statystycznego vzniklo v roce 2024 celkem 14,2 milionu tun komunálního odpadu, tedy v průměru 377 kg na obyvatele. Z odebraného a sesbíraného komunálního odpadu tvořilo 58 % směsné složení.

Svíčky a květiny nejsou bez následků

Velkou část zátěže přinášejí svíčky. V Polsku se jich podle oborových dat prodá zhruba 300 milionů ročně. U jednorázových variant po dohoření zůstává obal, plastové díly i zbytky vosku. Jakmile je svíčka složená z více materiálů, bývá její další zpracování složité, a znečištěné nebo očazené části se navíc nemusí hodit k recyklaci.

Podobně problematické jsou umělé květiny a vazby. Plast, drátky, lepidla i stuhy bývají pevně spojeny, takže oddělit jednotlivé složky je obtížné. Po několika dnech od svátku pak mnoho takových dekorací končí ve směsném odpadu, i když by část z nich šla znovu použít.

Význam má i to, jaké svíčky lidé volí. U tradičních zniczy vznikají při spalování vložek emise a při větším počtu zapálených svící se lokálně zvyšuje množství spalných zplodin. Omezit počet svíček tedy může pomoci jak s odpadem, tak s kvalitou ovzduší.

Jak si zachovat tradici a přitom tvořit méně odpadu

Jednoduchou cestou je používat znovu použitelné hřbitovní svíčky a měnit pouze vložky. Místo nového kusu při každé návštěvě lze očistit ten stávající a připravit ho na další použití. Vyplatí se také zjistit, zda na hřbitově funguje zniczodzielnia, tedy místo, kam lze odložit čisté a nepoškozené svíčky nebo si odtud nějaké vhodné vzít.

Méně odpadu vznikne i při promyšlenějším výběru květin. Chryzantémy v květináči vydrží déle než řezané květiny a při správné péči mohou sloužit i dál. Část plastových ozdob lze nahradit přírodními větvičkami nebo rostlinnými kompozicemi. Pomáhá i omezení fólií, jednorázových obalů a dekorací, které nelze snadno rozdělit na jednotlivé materiály.

Po návštěvě je důležité i správné třídění. Zbytky živých květin a dalších rostlinných částí patří do bioodpadu, pokud s ním správce hřbitova počítá. Plastové a kovové části i obaly je třeba dát do příslušných nádob podle místních pravidel. Není ale samozřejmé, že každá skleněná hřbitovní svíčka patří do kontejneru na obalové sklo, protože sklo použité na znice může mít jiné vlastnosti než lahve a sklenice; navíc bývá znečištěné. V případě nejasností je lepší sledovat označení na hřbitově nebo se zeptat správce.

Zvláštní pozornost vyžadují elektrické svíčky. Protože obsahují baterie i elektronické části, nepatří do směsného odpadu. Po použití je nutné je odevzdat do sběrného místa pro elektroodpad a baterie, pokud je lze bezpečně vyjmout, vložit do určeného kontejneru.

Rozhodnutí začínají už doma

Ekologičtější přístup nezačíná až u hrobu. Důležitá je i doprava na hřbitov: pokud to jde, je lepší využít veřejnou dopravu, společnou jízdu s rodinou nebo spojit více návštěv do jedné cesty. V období svátků bývají v mnoha obcích přidány zvláštní spoje a v okolí hřbitovů se mění organizace provozu, proto se vyplatí předem zkontrolovat dopravu i parkování. Speciální autobusy na největší hřbitovy pojedou mimo jiné v Raciborzu, Rybniki a Żorech.

Stejně důležitý je i samotný nákup. Když se rodina předem domluví, kdo přinese květiny nebo svíčky, lze se vyhnout zbytečnému překryvu a přemíře stejných dekorací. Úctu k zemřelým lze projevit i jednoduše: úklidem hrobu, jednou zapálenou svíčkou nebo skromnou a trvanlivou výzdobou. Počet ozdob přece nemusí určovat, jak silně si člověk své blízké připomíná.

Čtěte také: Czerwone kosze przy grobach. Co trzeba wrzucać do nowych pojemników?