Nejen domy a památníky vyprávějí o minulosti Cieszyna. Sociální projekt Szlak Zabytków Nieoczywistych upozorňuje také na detaily každodennosti, které z veřejného prostoru nenápadně mizí.
Když 24 października proběhl „Dzień na Szlaku Zabytków Nieoczywistych“, nešlo jen o další kulturní akci. V Cieszynie se tím znovu otevřela debata o tom, co z městské paměti stojí za zachování – od drobných prvků architektury přes předměty běžného užívání až po stopy řemesel, která kdysi utvářela místní život.
Město v detailech, které snadno mizí
Za projektem stojí Bogdan Kosak a jeho záměr je jednoduchý jen na první pohled: vyhledávat a zaznamenávat méně nápadné vrstvy místního dědictví. Szlak Zabytków Nieoczywistych se nezastavuje u tradičních památek. Zajímá se také o to, co lidé míjeli denně cestou do práce, do školy nebo na nákup a co dnes už zůstává jen v paměti nebo na starých fotografiích.
Do projektu se promítají i příběhy spojené s dávnými tradicemi kovárenskými, sklářskými a zámečnickými. Vedle nich se připomíná i lokální obchod, zahradnictví a spořivost. Právě tato kombinace hmotných i nehmotných stop dává celé iniciativě širší záběr, než bývá u podobných městských projektů obvyklé.
Výstava, procházka i debata v jednom dni
Letošní program vznikl ve spolupráci se Zamek Cieszyn, Biblioteką Miejską, Urzędem Miejskim a Towarzystwem Przyjaciół Akademii Sztuk Pięknych w Katowicach. Návštěvníci se během dne mohli podívat na vernisáž výstavy „Znikanie. Dizajn w przestrzeni publicznej“, projít si centrum s průvodcem Maciejem Russkem a následně se zapojit do panelové diskuse v budově městské knihovny.
Na výstavě se objevily příklady malé architektury z druhé poloviny 20. století, zejména z období PRL-u. Pro starší obyvatele jde často o dobře známé objekty, zatímco mladší je mnohdy znají už jen z archivních snímků. Expozice ukazuje předměty a řešení, která bývala součástí veřejného prostoru, ale postupně ustupují nebo ztrácejí svůj původní význam.
Podobně se na město dívalo i společné putování ulicemi středu Cieszyna. Účastníci sledovali detaily, kterých si obvykle nevšímáme, a zároveň objevovali věci, u nichž není jejich někdejší funkce na první pohled zřejmá. Právě tyto postřehy se staly odrazovým bodem pro další rozhovor o tom, co v městském prostoru uchovat a jak s ním zacházet.
Co má ve veřejném prostoru zůstat
V navazující diskusi se mluvilo o kulturním významu architektury, předmětů i regionálního dědictví. U stolu seděli odborníci, místní obyvatelé, burmistr i viceburmistr Cieszyna. Téma se točilo hlavně kolem odpovědnosti za společné prostředí a kolem toho, jak chránit i takové prvky, které se sice neoznačují za památky, ale pro místní identitu mají zásadní váhu.
Bogdan Kosak chápe Szlak Zabytków Nieoczywistych jako víc než jen lov na zapomenuté objekty. Projekt má pomáhat také při rozhodování, zda něco v prostoru ponechat, vyměnit, nebo odstranit. Důležitou roli v něm hrají zásady skromnosti, dostačujícího přístupu a umírněnosti, které staví proti nadměrné spotřebě.
Organizátoři zdůrazňují, že péče o dědictví nemusí stát jen na nostalgii nebo na estetickém dojmu. Může pomáhat lépe chápat proměny města i hodnotu předmětů, které po léta doprovázely každodenní život jeho obyvatel. Pokračování projektu a další setkání už jsou v plánu.
Výstava zůstává otevřená
„Znikanie. Dizajn w przestrzeni publicznej“ je k vidění v oranžerii Zamek Cieszyn do 7 grudnia 2026 r.
Spojení obyvatel, institucí a škol
Szlak Zabytków Nieoczywistych funguje v Cieszynie jako neformální společenský projekt, jehož cílem je chránit a propagovat místní hmotné i nehmotné dědictví. Na jeho vytváření se podílejí obyvatelé, zástupci městských institucí, organizací a univerzit, ale také učitelé, žáci i soukromí vlastníci nemovitostí.
Projekt se zaměřuje hlavně na stopy dávného řemeslného života a každodennosti, tedy na místa a předměty, které nemají status památky a v běžných turistických průvodcích se často neobjevují. Zároveň upozorňuje na odpovědné nakládání s městskými zdroji a na hodnotu nejbližšího okolí jako společného dobra.
