Mnohonárodnostní charakter regionu
Hlučín je město na východě České republiky v Moravskoslezském kraji na Hlubčickém plateau, přímo u hranice s Polskem. Vznikl roku 1256 z vůle krále Přemysla Otakara II. jako majetek hradu Landek a v průběhu staletí opakovaně měnil státní příslušnost; postupně patřil k opavskému i ratibořskému knížectví a od roku 1742 k Prusku. Po první světové válce byl na základě Versailleské smlouvy Hlučín spolu s celým Hlučínskem připojen k Československu, přesto se jeho postavení ještě v meziválečném i válečném období dále proměňovalo. Oblast byla historicky typická svým víceetnickým prostředím, což dokládají staré topografické záznamy uvádějící soužití moravského, polského a německého jazyka.
Současný Hlučín je dynamickým průmyslovým střediskem s rozvinutým strojírenským, oděvním a dřevozpracujícím odvětvím a zároveň významným turistickým bodem regionu. Mezi nejcennější památky patří historické jádro města s obdélníkovým náměstím, které je součástí památkové zóny, a renesančně-barokní zámek obklopený parkem. V části Darkovičky se nachází jedinečné muzeum vojenského opevnění, jež je součástí bývalé československé obranné linie. Město nabízí také možnosti odpočinku díky poloze u Hlučínského jezera.
