Na polské železnici se nyní současně řeší rychlé meziměstské spoje i návrat dopravy do menších regionů. Právě propojení obou přístupů může rozhodnout o tom, zda z nových investic budou těžit i cestující mimo velká centra.
Pokud má se Polsko stát jedním z klíčových dopravních uzlů Evropy, nebude stačit jen stavět tratě pro vysokorychlostní vlaky. Důležitá je podle Jana Christopha Hardera z česke společnosti Škoda Group také regionální síť a přeprava zboží, protože bez nich zůstane nový systém neúplný.
Miliony z evropských fondů míří do kolejí
Do železnice v Polsku proudí v posledních letech výrazné investice, z velké části z evropských peněz. Podle údajů Polskich Linii Kolejowych z října 2026 se v rámci Krajowego Planu Odbudowy rozbíhá 43 projektů v celkové hodnotě téměř 12 mld zł. Dalších 24,2 mld zł získala železnice z programu Fundusze Europejskie na Infrastrukturę, Klimat, Środowisko 2021–2027.
Tyto prostředky mají sloužit k modernizaci stávajících tratí, zvyšování jejich kapacity, rozvoji zabezpečovacích systémů, nákupu vozidel i ke zlepšení podmínek pro nákladní dopravu. V praxi jde tedy o široký zásah do celé dopravní páteře země, nejen o nové expresní spojení mezi velkými městy.
Regionální tratě jako základ celé sítě
Harder upozorňuje, že modernizace nemá skončit u několika prestižních linek. Podle něj je nutné propojit velká města s menšími regionálními centry, protože právě regionální železnice tvoří páteř celé soustavy a napájí vysokorychlostní dopravu. Nové koridory mají proto vést nejen mezi metropolemi, ale i přes místa, která na tyto spoje navazují.
S tím souvisí i program Kolej Plus, který běží od 2020 r.. Na jeho realizaci bylo vyčleněno přibližně 13,4 mld zł a cílem je vracet železniční spojení do měst s více než 10 tis. obyvatel, kde dosud chybí odpovídající nabídka osobní dopravy. Projekty mají pokračovat do 2032 r. a mezi nimi je i modernizace linek nr 177 i 294 z Raciborza do Racławic Śląskich přes Głubczyce.
Czytaj więcej: Głubczyce wrócą na kolejową mapę Polski.
Vysoká rychlost má uvolnit místo i pro nákladní dopravu
Jedním z argumentů pro budování vysokorychlostních tratí je podle Hardera i větší efektivita celé sítě. Když se rychlé vlaky přesunou na samostatné linky, uvolní se kapacita na ostatních tratích, a tím lze současně posílit osobní i nákladní dopravu. Vysokorychlostní síť má podle něj sloužit jen tomuto typu provozu.
Nejdůležitější plánovanou stavbou je trať „Y“, která má propojit Warszawu, Łódź, Poznań a Wrocław. Přibližně 480 km dlouhý projekt počítá s rychlostí 300–320 km/h, na některých úsecích až 350 km/h. První část z Warszawy přes nové letiště do Łodzi má být spuštěna v 2032 r., spojení s Poznaní a Wrocławí pak do konce 2035 roku.
Tato investice je součástí širšího záměru Zintegrowanej Sieci Kolejowej, která počítá zhruba s 4700 km nových tratí, z toho 2700 km má připadnout právě na vysokorychlostní železnici.
Česko-polské propojení nabývá konkrétní podobu
Škoda Group dodává pociągi, tramwaje, trolejbusy i vozidla metra, stejně jako trakční systémy, digitální technologie a komponenty. V Polsku její výrobky jezdí například ve varšavském metru ve formě souprav Varsovia a také ve Wrocławi, kde jsou v provozu tramvaje tohoto výrobce. Jan Christoph Harder připomíná, že pro firmu je polský trh zásadní i díky fabrice v Ostrawie, která leží těsně u hranic.
Význam hospodářského propojení obou zemí ukazuje také zpráva Institutu Sobieskiego „Tandem Polska–Czechy. Nowy sojusz gospodarczy w Europie“ z října 2026 r. Objem vzájemného obchodu se zvýšil z 5,4 mld euro v 2004 r. na rekordních 39 mld euro v 2025 r., a autoři materiálu proto mluví o nutnosti dalšího rozvoje dopravní infrastruktury.
Jako jeden z nejzajímavějších směrů uvádějí zlepšení spojení mezi Warszawou a Prahou. Podle reportu by modernizace mohla zkrátit cestu mezi oběma hlavními městy na méně než čtyři hodiny, zatímco dnes trvá více než osm hodin. Dokument zároveň zmiňuje možnost většího zapojení českých firem do polských logistických projektů.
Harder dodává, že zahraniční dodavatelé nemají na polském trhu vždy jednoduchou pozici, mimo jiné kvůli preferenci řešení založených na místní výrobě. Současně ale upozorňuje, že poptávka na trhu je nyní vyšší než výrobní kapacity závodů, a proto by samosprávy měly dát šanci každému dostupnému partnerovi. Důležité jsou podle něj férové soutěže, v nichž se bude rozhodovat podle technologií, ne jen podle ceny.
Spolupráce obou zemí se ukazuje i na projektu firem Solaris a Škoda Group, které společně vyvíjejí trolejbusy používané mimo jiné v Sofii, Budapešti, Bratislavě a Praze. Autoři zprávy Institutu Sobieskiego tvrdí, že Polsko a Česko mají potenciál nabídnout evropskému trhu dopravní řešení, která se budou vzájemně doplňovat.
Czytaj także: Kolej przewozi coraz więcej osób. Co zmienia się na dworcach i torach?










.png)























