Nejnižší výdělek má stoupnout o 144 Kč hrubého. Vyšší mzda přinese podnikatelům nové náklady, zároveň však posílí příjmy domácností.
Od 1. ledna 2027 se má minimální mzda zvýšit ze současných 4806 Kč na 4950 Kč hrubého. Současně poroste i nejnižší hodinová sazba, která má nově činit 32,30 Kč. Tyto částky jsou uvedeny v návrhu nařízení vlády, který připravilo Ministerstvo rodiny, práce a sociální politiky.
Materiál už byl zveřejněn v Legislativním centru vlády a předán k projednání kabinetu. Navržené hodnoty odpovídají dřívějšímu vládnímu návrhu. Výše minimální mzdy ani hodinové sazby se nepodařilo dohodnout v rámci Rady sociálního dialogu. Odbory požadovaly, aby nejnižší mzda dosáhla alespoň 5200 Kč hrubého, zatímco zástupci zaměstnavatelů podporovali navýšení nepřekračující vládní návrh. Podle pravidel, pokud v Radě sociálního dialogu nedojde ke shodě, stanoví konečnou podobu minimální mzdy vláda nařízením, a to nejpozději do 15. září. Přijaté částky přitom nesmějí být nižší než návrh, který byl předložen k jednání v Radě sociálního dialogu.
V tuto chvíli činí minimální mzda 4806 Kč hrubého a minimální hodinová sazba pro vybrané civilněprávní smlouvy je 31,40 Kč hrubého. V příštím roce by se tak nejnižší mzda zvýšila o 144 Kč hrubého a hodinová sazba o 90 haléřů.
Navrhované navýšení zasáhne zaměstnance, zaměstnavatele i veřejné finance. Z hodnocení dopadů regulace, které připravil resort, vyplývá, že v roce 2027 mají náklady na zvýšení na straně velkých podniků dosáhnout přibližně 321,2 mil. Kč, zatímco v segmentu malých a středních firem zhruba 2,91 mld. Kč. Zároveň mají příjmy rodin, občanů a domácností vzrůst asi o 2,21 mld. Kč.
Podle výpočtů MRPiPS se změna výše minimální mzdy promítne i do veřejných financí. Příjmy sektoru mají stoupnout asi o 1,52 mld. Kč při výdajích okolo 494,8 mil. Kč. V návrhu se počítá také s vyššími výdaji státního rozpočtu souvisejícími s platy, odvody a dávkami, jejichž výše je navázána na minimální mzdu.
Autoři návrhu upozorňují, že vyšší spodní hranice mzdy může podpořit domácí poptávku a tím prospět ekonomice. Na druhé straně mohou vyšší mzdové náklady zatížit firmy, omezit jejich prostor pro investice a ovlivnit rozhodování o vytváření nových pracovních míst. Změna se může promítnout i do nákladů na část veřejných zakázek, zejména tam, kde je odměňování pracovníků na smlouvách nastaveno podle minimální mzdy.
V roce 2015 činila minimální mzda 1750 Kč hrubého, takže za deset let se zvýšila o 3056 Kč. Mimořádně výrazné navýšení přišlo v letech 2023 a 2024, kdy byla kvůli očekávané inflaci zvyšována dvakrát během jednoho roku. V roce 2023 rostla z 3010 na 3490 Kč od ledna a poté na 3600 Kč od července. V roce 2024 se nejnižší mzda zvedla ze 3600 na 4242 Kč a od července činila 4300 Kč.
Od roku 2025 je minimální mzda stanovena na 4666 Kč a od roku 2026 na 4806 Kč hrubého.
fot. magnific.com
zprac. /kp/


.png)

















.png)












