.png){kind=logo}
Vysoké teploty nezhoršují jen pohodlí každodenního života, ale snižují také pracovní výkon a zvyšují provozní náklady firem.
Podle meteorologických předpovědí se Polsko v nejbližších dnech znovu dostane pod vliv vlny veder. V úterý by měly být teploty ještě relativně mírné, ale od středy začne postupné oteplování. Od čtvrtka budou na jihu a ve střední části země teploměry pravidelně ukazovat více než 30°C a v našem regionu může rtuť vystoupat až ke 40°C.
Odborníci z Allianz Trade upozorňují, že extrémní horka mají stále výraznější dopad nejen na běžný život obyvatel, ale i na ekonomiku. Z jejich analýzy vyplývá, že po překročení přibližně 30°C může každý další stupeň snížit produktivitu práce asi o 3 % průměrné hrubé přidané hodnoty na hodinu. Současně roste i spotřeba energie, v průměru zhruba o 1,2 %.
Autoři zprávy uvádějí, že pokles pracovní výkonnosti přichází téměř okamžitě, zatímco mzdy se novým podmínkám přizpůsobují se zpožděním. - V krátkém horizontu tak důsledky veder dopadají především na marže firem a teprve později se promítají do příjmů domácností a spotřeby - vysvětlují.
Nejvíce ohrožené jsou obory závislé na fyzické práci a na počasí. Týká se to zejména stavebnictví, dopravy, logistiky, průmyslu a zemědělství. V těchto sektorech mohou vedra snižovat výkon zaměstnanců, způsobovat zpoždění při plnění zakázek a navyšovat náklady na provoz.
Podle expertů je obzvlášť znepokojivý dopad vysokých teplot na investice. - Ve zkoumaných scénářích klesají podnikové investice mnohonásobně výrazněji než výdaje spotřebitelů. Ve Francii může kumulovaný propad investic dosáhnout 14,7 %, v Itálii 12,8 % a v Portugalsku 6 %. To znamená, že největší cenou za vedra není jen okamžitá ztráta produkce, ale i omezení budoucích možností hospodářského rozvoje - uvádějí.
Zpráva také předpovídá, že v letech 2026-2030 mohou nejvíce ohrožené evropské ekonomiky přijít o 5 % až 7 % hrubého domácího produktu oproti základnímu scénáři. Odhadované ztráty by činily přibližně 240 miliard dolarů ve Francii, 147 miliard dolarů v Itálii a 131 miliard dolarů v Německu.
Odborníci zdůrazňují, že jedním z důvodů vysoké zranitelnosti Evropy vůči vlnám veder je nedostatečně rozvinutá infrastruktura chlazení. Klimatizace je v Evropě průměrně v asi 19 % budov, zatímco ve Spojených státech je součástí přibližně 90 % objektů. Podle nich část hospodářských škod neplyne jen z rostoucích teplot, ale také z toho, že infrastruktura není dostatečně přizpůsobená měnícím se klimatickým podmínkám.
Pro účely analýzy Allianz Trade připravil scénář vycházející z pěti nejteplejších let zaznamenaných v jednotlivých zemích v období 2014-2024. Ta byla postupně přiřazena k letům 2026-2030, což umožnilo odhadnout dopad opakujících se vln veder na ekonomiku i veřejné finance. Podle zprávy by snížení ekonomické aktivity vedlo také k nižším daňovým příjmům a ke zhoršení rozpočtové situace států. Roční ztráty daňových výnosů by mohly činit zhruba 1,8 % ve Francii, 1,3 % v Itálii a Španělsku a 0,7 % v Německu. Průměrné zhoršení rozpočtového salda bylo odhadnuto na asi 0,5 % HDP ročně. V některých zemích, včetně Itálie a Španělska, by to mohlo znamenat opětovné překročení deficitu stanoveného Maastrichtskou smlouvou, která říká, že roční schodek veřejných financí nemá přesáhnout 3 % HDP a veřejný dluh nesmí být vyšší než 60 % HDP.
Čtěte také: Počet dnů s teplotou nad 30°C se v krátké době zdvojnásobil
fot. magnific.com
oprac. /kp/
