.png){kind=logo}
V oblasti technologických změn, které jsou důležité pro hospodářský růst, jsou zapotřebí opatření ke stimulaci soukromých investic.
Poslední údaje Ústředního statistického úřadu ukázaly pokles průmyslové výroby o 5,5% a pokles aktivity ve stavebnictví o 4,3%, což je více, než předpokládali analytici. K poklesu tempa růstu průmyslové výroby dochází i přes nárůst maloobchodních tržeb ve 3. čtvrtletí meziročně o 5% – důvodem je nárůst reálných mezd o 9%.
– Ekonomové ING snížili prognózu růstu HDP v prvním čtvrtletí na 1,5% r/r po pouhém 1% ve čtvrtém čtvrtletí 2023. Nová data se týkají také čistého exportu Polska a ekonomické situace ve vyspělých zemích. Tato ekonomická situace v roce 2023 byla slabá, aktivita se blížila recesi. Trend růstu HDP na hlavu v těchto zemích je 1,5% ročně. Tvrdá měnová politika v těchto zemích však končí. Ekonomická situace se zlepší již v roce 2024, což se projeví zvýšením čistého exportu Polska a v důsledku toho postupným nárůstem HDP z přibližně 1,5% v roce 2024 v prvním čtvrtletí na přibližně 3% ve druhém a čtvrtém čtvrtletí – předpovídá Stanisław Gomułka, hlavní ekonom BCC.
Změny se týkají také míry inflace a veřejných výdajů. – Udržení referenční sazby na 5,75% Radou pro měnovou politiku a zachování protiinflačního štítu vládou Donalda Tuska snížilo inflaci v prvním čtvrtletí na přibližně 2%. V této oblasti vstupujeme do období výrazných změn: odstranění protiinflačního štítu povede ke zvýšení inflace na přibližně 4% r/r. Může také dojít k mírnému snížení referenční sazby – říká odborník. Dodává, že v rizikové oblasti veřejných financí bude v letech 2024-2025 stále vysoký deficit veřejných financí a rychle rostoucí poměr veřejného dluhu k HDP.
Podnikatelské organizace, zejména BCC, trvají na třech zákonných změnách: rychlé nápravě zákona o veřejných financích začleněním tzv. mimorozpočtových výdajů do státních rozpočtů a rozpočtů institucí územních samosprávných celků, snížení deficitu sektoru veřejných financí vypočteného dle kritéria EU po roce 2025 na úroveň pod 3% HDP a udržení vstupu Polska do eurozóny jako střednědobý cíl. – V oblasti technologických změn, které jsou důležité pro hospodářský růst, jsou zapotřebí opatření ke stimulaci soukromých investic, zejména technologicky vyspělých zahraničních investic. To platí mimo jiné i pro energetiku – zdůrazňují podnikatelé.
fot. freepik.com
/kp/
