.png){kind=logo}
Kvůli klimatickým změnám zažívá Čína každý rok velká vedra, která dosahují až 50°C.
Údaje z Global Carbon Project ukazují, že v roce 2023 se globální emise CO2 do atmosféry opět zvýšily o 1,1% ročně. Evropské unii se je podařilo snížit přibližně o 7,4%, v USA byl pokles o 3%, ale Indie zaznamenala nárůst emisí o 8,2% a Čína – o 4%. Říše středu zůstává největším světovým producentem skleníkových plynů a je zodpovědná za přibližně 30% celosvětových emisí. Zároveň je největším výrobcem energie z obnovitelných zdrojů energie.
– Energetická transformace v Číně se v posledních letech zřetelně zrychlila, sledujeme velmi dynamický růst instalací obnovitelných zdrojů energie, včetně fotovoltaiky a větrné energie. V loňském roce bylo v Číně instalováno více fotovoltaických panelů než v kterékoli jiné zemi – více než 200 GW, což je obrovské množství – a očekáváme, že tento trend bude pokračovat i v následujících letech – upozorňuje Maciej Kalwasiński, analytik z Čínského centra pro východní studia.
V březnu se výroba energie v největších čínských společnostech vyrábějících elektřinu meziročně zvýšila o 2,8% podle oficiálních údajů National Bureau of Statistics of China. Výroba solární energie vzrostla o 15,8% a výroba větrné energie o 16,8%. Výroba tepelné a vodní energie vzrostla o 0,5% a 3,1%. – V současné době výrobní kapacita fotovoltaiky a vodní elektrárny v Číně přesahuje 1 TW a odhadujeme, že v letošním roce se toto číslo zvýší o dalších 300 GW a možná i více. Jde o skutečně působivé tempo energetické transformace, jejímž cílem je snížit závislost na dodávkách energetických surovin ze zahraničí – říká odborník.
Kvůli klimatickým změnám zažívá Čína každý rok velká vedra dosahující až 50°C, což způsobuje mj. že poptávka po elektřině roste, včetně pro vzduchotechniku a udržení výroby v továrnách. To má za následek stále častější výpadky proudu, ale není to jediná motivace ke změnám. Jak vysvětluje Maciej Kalwasiński, Čína za Xi Jinpinga se připravuje na eskalaci konfliktu se Spojenými státy, proto se snaží rozvíjet soběstačnost své ekonomiky a snížit závislost na dodávkách ze zahraničí. – Čína také rozšiřuje jaderné elektrárny a zároveň se nevzdává investic do uhelné energetiky. Čína sice zaujímá první místo na světě z hlediska rozvoje zelené energie, zároveň však nejvíce na světě investuje do rozšiřování uhelné energetiky. Z toho můžeme usoudit, že hlavním cílem Číny je snížit svou závislost na zahraničí a připravit se na nutnost využití vlastních domácích energetických zdrojů v konfliktní situaci – vysvětluje expert.
V loňském roce Čína uvedla do provozu 47 GW uhelné kapacity, zahájila výstavbu 70 GW a schválila plány na 106 GW uhelné energetické kapacity. Nárůst spotřeby uhlí a větší investice do uhelné energetiky zemi posouvají dále od klimatických cílů stanovených pro rok 2025. Současný plán předpokládá, že emise budou vrcholit v roce 2030 a v roce 2060 bude dosaženo klimatické neutrality.
fot. unsplash.com
/kp/
