.png){kind=logo}
Polští podnikatelé se díky zrušení hranic mohou zapojit do společného evropského trhu a rozvíjet své firmy.
1. května 2004 se Polsko spolu s dalšími devíti zeměmi stalo členem Evropské unie. To přineslo četné změny na trhu práce a ekonomice jak v zemi, tak v cel EU.
Jedním z nejviditelnějších dopadů vstupu Polska do EU byla zvýšená mobilita zaměstnanců. Miliony Poláků odešly do západoevropských zemí hledat lepší životní a pracovní podmínky. Tok lidí přispěl k fenoménu tzv. „brain drain“, tedy odliv kvalifikovaných zaměstnanců z Polska. Z údajů Ústředního statistického úřadu vyplývá, že na konci roku 2004 žil v zahraničí 1 mil. Poláků, přičemž v roce 2020 jich bylo celkem 2,239 mil. Ze zemí EU jich bylo nejvíce v Německu (706 tis.), Nizozemsku (135 tis.) a Irsku (114 tis.).
Migrační cesty za trvalým pobytem jsou způsobeny nejen finančními problémy, ale často i rodinnou situací, touhou po rozvoji nebo prostě zvědavostí po světě. Jiná je situace u sezónních prací v zahraničí – hlavní motivací pro Poláky, kteří se rozhodnou odjet na několik týdnů či měsíců na Západ, jsou peníze. Stavebnictví je jednou z nejoblíbenějších oblastí – stavební specialisté většinou odcházejí na předem stanovené časové smlouvy a dělníci zakázky shánějí průběžně. V zemích jako Španělsko, Nizozemsko a Německo nacházejí sezónní pracovníci uplatnění v zemědělství. Dalším odvětvím, kde Poláci hrají důležitou roli, je gastronomický a hotelový průmysl.
Polské firmy zároveň získaly nové možnosti rozvoje a expanze, což mělo za následek zvýšení počtu pracovních míst. Integrace s EU si vynutila i modernizaci mnoha ekonomických odvětví – Polsko začalo postupně směřovat k ekonomice založené na moderních technologiích.
– Bilance naší účasti v Evropské unii je jednoznačně pozitivní. Pokud jde o ekonomický a lidský rozměr, je to především zrušení hranic – a to se týká jak polských podnikatelů, kteří se díky tomu mohli zapojit do společného evropského trhu a rozvíjet své firmy, tak i běžných občanů kteří jako mladí lidé mohli odjet do zahraničí, studovat v zahraničí, ale také v cizině žít, pracovat, zakládat firmy. To je obrovská změna, která se za posledních 20 let udála – zdůrazňuje Bartłomiej Balcerzyk, úřadující ředitel Zastoupení Evropské komise v Polsku.
Polsko je zatím největším příjemcem rozpočtu EU. Za posledních 20 let od něj získala celkem 245,5 miliard eur. Na členských příspěvcích přitom zaplatila 83,7 miliardy eur, což znamená, že z fondů EU získala čistých 161,6 miliard eur, z toho více než polovina v rámci kohezní politiky. – Fondy EU nám umožnily dohnat zaostalost, rozvíjet polskou ekonomiku a zlepšit infrastrukturu. Polsko – díky dobré správě, která byla schopna tento proces provést – je šampiónem, pokud jde o implementaci těchto fondů EU. Polsko se za posledních 20 let fantasticky změnilo, což bylo samozřejmě umožněno fondy EU a přístupem na trh EU, ale bez našich podnikatelů, kteří projevili flexibilitu a kreativitu při rozvoji svého podnikání, bychom takových výsledků nedosáhli, stejně jako bez efektivní správy, která tyto prostředky realizovala. Takže na jedné straně Evropská unie nabídla Polsku skvělé nástroje, ale mohli je využívat i občané a firmy – upozorňuje Bartłomiej Balcerzyk.
fot. freepik.com
/kp/
