Budou důsledky zkrácení pracovní doby negativní pro ekonomiku?

Stále častěji se mluví o zkracování pracovní doby. Populární jsou i výzkumy na toto téma. Nezisková komunita 4 Day Week Global loni zavedla zkrácení pracovní doby na šest měsíců ve 33 společnostech v šesti různých zemích. Výsledky byly v drtivé většině pozitivní, společnosti zaznamenaly zvýšení tržeb, zlepšení zdraví a spokojenosti zaměstnanců a pozitivní dopad na životní prostředí. Čtyřdenní pracovní týden byl navíc otestován v několika zemích a některé společnosti jej zavedly natrvalo.

O tomto tématu se mluví i v Polsku. Před posledními parlamentními volbami Levice oznámila, že zavede 35-hodinový pracovní týden. Pracovní doba by se zpočátku zkrátila o dvě hodiny týdně a poté o pět. Podle posledního průzkumu SW Research pro „Wprost“ toto řešení podporuje přes 60% Poláků. V současnosti pracují oni téměř nejvíce v Evropské unii – průměrný pracovní týden lidí ve věku 20-64 let v Polsku podle Eurostatu je 40,4 hodiny, průměr EU je 37,5 hodiny.

Názory odborníků se však rozcházejí. – Při tak nízké nezaměstnanosti, jaká je dnes, rozšířený nedostatek zaměstnanců a systematicky se snižující počet lidí v produktivním věku, zkrácení pracovní doby, např. na čtyři dny v týdnu, nebude vyváženo nárůstem zaměstnanosti. Sníží se domácí produkce a s ní se sníží i příjmy obyvatel – komentuje Jeremi Mordasewicz, poradce správní rady konfederace Lewiatan.

Odborník upozorňuje, že pokud je možné zkrátit pracovní dobu bez snížení výroby v podniku, lze tak učinit, avšak v případě zákonného zkrácení pracovní doby a v důsledku toho snížení příjmu zaměstnanců, zejména pracovití a ambiciózní lidé budou ochotnější emigrovat do zemí, které obyvatelům neznesnadňují cestu k prosperitě. – Nemůžeme také počítat s rychlým nárůstem produktivity, který by kompenzoval zkrácení pracovní doby, protože ta závisí především na podílu investic na HDP, který zůstává pod 20%, zatímco potřeby přesahují 25%. Nízká produktivita práce u nás v Evropě vyplývá především ze skromných kapitálových zdrojů a následně z nedostatku vyspělých technologií a moderního vybavení – zdůrazňuje Jeremi Mordasewicz.

Poradce správní rady Lewiatan vysvětluje, že Němci a Skandinávci si mohou dovolit pracovat kratší dobu, protože jejich společnosti mají několikrát více kapitálu na zaměstnance než polské společnosti. – Míra investic je u nás bohužel nízká. Pokud zkrátíme pracovní dobu, budou budovy a stroje využívány v menší míře, takže investice v Polsku budou méně výnosné. Investoři se navíc domnívají, že pokud chceme pracovat méně, motivace pracovat jednoznačně slábne a budou si vybírat jiné země. A méně investic znamená pomalejší modernizaci ekonomiky, pomalejší růst produktivity a mezd a pomalejší růst výdajů na veřejné služby – říká Jeremi Mordasewicz.

Odborník také vysvětluje, že s přihlédnutím k volným sobotám a nedělím, svátkům, svátkům a nemocenské pracují Poláci v průměru 215 dní v roce, a odpočívají 150, pracují tedy tolik, kolik obyvatelé západní Evropy odpracovali na naší současné úrovni rozvoje. V případě většiny pracovišť jsou navíc nutné drahé investice do zvýšení výroby, aby se automatizovaly a digitalizovaly výrobní a prodejní procesy. Roste také poptávka po zdravotních službách – mezitím je v Polsku příliš málo lékařů a sester a mnoho zdravotnických pracovníků se blíží důchodovému věku. – Pokud však budeme pracovat a vydělávat méně, sníží se ve výsledku příjmy z příspěvků do NFZ a možnost financování zdravotnictví a zároveň se zvýší náklady na přesčasovou práci zdravotníků. Výsledkem by byl kolaps zdravotnictví. A na závěr ještě jedna věta o vlivu zkrácení pracovní doby na inflaci. Zkrácení pracovní doby bez adekvátního snížení mezd by bylo silným inflačním impulsem, protože část mezd by nepokryla výroba a služby, a to je zdrojem inflace. Neomezujme právně pracovní dobu, ponechme ji na společném rozhodnutí zaměstnavatelů a zaměstnanců – shrnuje Jeremi Mordasewicz.

Čtěte také: Dopady zkrácení pracovní doby jsou pozitivní pro zaměstnance i firmy

fot. freepik.com
/kp/