Malé změny zlepšují pracovní prostředí pro osoby se zdravotním postižením

Roste zájem o začlenění osob se zdravotním postižením na trh práce, firmám však stále chybí znalosti o jejich potřebách.

Jak upozorňuje nadace TAKpełnosprawni, potřeby lidí se zdravotním postižením jsou velmi často minimální, symbolické a levné, ale velmi zlepšují pracovní prostředí takových lidí. – Lidé se zdravotním postižením nemusí vždy stavět rampu pro vozíčkáře, odstraňovat architektonické bariéry nebo rekonstruovat zařízení. Někdy stačí flexibilnější pracovní doba, práce na dálku, částečný úvazek nebo delší doba uskutečnění – vysvětluje Agata Robińska, prezidentka nadace.

Podle Úmluvy OSN o právech osob se zdravotním postižením se rozumným přizpůsobením rozumí jakékoli změny v práci nebo pracovním prostředí, které jsou nezbytné k tomu, aby osoba se zdravotním postižením mohla plnit své povinnosti a dělat pokroky v práci a účastnit se výcvik. – Každý zaměstnanec se zdravotním postižením má nárok na přiměřené úpravy, ale vždy je dobré, aby je zaměstnanec nahlásil zaměstnavateli osobně. Právo na ně se vztahuje na všechny činnosti související s prací, na které se vztahuje právo EU, od procesu žádosti o zaměstnání až po ukončení pracovní smlouvy – vysvětluje odborník.

Agata Robińska zdůrazňuje, že v Polsku roste zájem o zařazení osob se zdravotním postižením na trh práce. – Pozorujeme to na množství společností, často korporací, které nás kontaktují s žádostí o podporu při najímání a budování kultury otevřené rozmanitosti. Tyto společnosti přistupují k problému strategicky, školí vedoucí pracovníky, denně budují kulturu otevřenosti a poskytují ubytování lidem se zdravotním postižením. Těmto společnostem záleží především na kvalifikovaných zaměstnancích – s postižením i bez něj – zdůrazňuje. Odborníce dodává, že je mnohem více zaměstnavatelů, kteří by potenciálně mohli zaměstnávat lidi s různým typem zdravotního postižení, ale často nevědí, co takové rozhodnutí obnáší, jaké výhody může mít zaměstnávání specialistů se zdravotním postižením a jak málo musí dělat, aby člověk se zdravotním postižením mohl efektivně pracovat, ale také rozvíjet a rozšiřovat kompetence na svém pracovišti.

Z iniciativy nadace právě začal druhý ročník celostátní studie zaměřené na profesní aktivizaci osob se zdravotním postižením. Cílem je diagnostikovat aktuální potřeby lidí, kteří se chtějí uplatnit na trhu práce, a také potřeby, názory a připomínky zaměstnavatelů. – Po prvním vydání studie provedené nadací v roce 2021 víme, že největší překážky zaměstnávání osob se zdravotním postižením, a to jak mezi zaměstnavateli, tak mezi lidmi se zdravotním postižením, jsou: strach z nižší efektivity, nedostatek zkušeností se spoluprací, omezené znalosti o výhodách zaměstnávání osob se zdravotním postižením. Proto jsou vzdělávací aktivity tak důležité. V naší další studii jdeme o krok dále a zaměřujeme se na velmi důležitý aspekt zlepšení, který může být přínosem skutečně pro každého – nejen pro lidi s postižením, ale i pro ty, kteří pečují o děti, staré rodiče, neuroatypické osoby nebo těhotné ženy – zdůrazňuje Agáta Robińska.

fot. freepik.com
/kp/