V Katovicích zaznělo na XVI. ročníku Evropského kongresu malých a středních podniků ostré varování před přebujelou byrokracií i ztrátou evropské konkurenceschopnosti. V centru debat stála otázka, zda má Unie podnikatele spíše zatěžovat, nebo jim konečně začít důvěřovat.
Na úvod XVI. edice Evropského kongresu malých a středních podniků v Katovicích padla slova, která dala celé akci jasný rámec: „Evropa nevybuduje svou budoucnost na regulacích. Vybuduje ji na síle podnikatelů.“ Podle Tomasze Zjawiony, předsedy Regionální obchodní komory v Katovicích, mají podnikatelé stejné právo čekat odpovědnost od politiků, jakou politici požadují po nich.
Hlavní tón prvního dne určovala snaha vrátit hospodářské debatě pragmatismus. Kongres s podtitulem Business Hub Edition byl pojat jako dynamičtější fórum, s menší dávkou formalit a větším důrazem na konkrétní rozhovory, inspiraci a spolupráci. Zjawiony připomněl, že v Evropské unii působí zhruba 34 milionů firem a pracuje v nich téměř 165 milionů lidí, tedy 83 % všech zaměstnaných v EU. V Polsku je podle něj 2,37 milionu podniků.
Podnikatelská obec podle řečníků dlouhodobě naráží na rostoucí administrativní tlak. V Polsku bylo jen v prvním pololetí přijato nebo změněno stěžejní množství právních předpisů, což podle zaznívajících varování ztěžuje plánování i investice. Do toho přicházejí náročné environmentální požadavky a také ceny energie, které jsou podle vystupujících dvakrát vyšší než v USA nebo Číně. Pokud se tento trend nezastaví, hrozí, že Evropa bude místo lídra inovací jen „zeleným importérem“ výrobků z jiných částí světa.
„Dobrobyt nevzniká díky politickým slibům. Vzniká díky nápadům a odvaze podnikatelů.“ i tato věta vystihla atmosféru zahájení. V sále se opakovala výzva, aby Unie přestala podnikatele vnímat jako adresáty dalších povinností a začala je brát jako partnery hospodářského rozvoje.
Šlachetné ambice regionu, ale i střet s regulacemi
Do diskuse o směru evropské a regionální ekonomiky se zapojili zástupci samospráv i institucí podporujících byznys. Marek Wójcik, slezský vojvoda, ocenil každodenní práci Regionální obchodní komory v Katovicích a připomněl pružnost menších firem, které dokážou rychle reagovat na proměny trhu.
Wojciech Saługa, maršálek Slezského vojvodství, zdůraznil, že rozvoj Slezska je do značné míry výsledkem úsilí malých a středních podnikatelů. Region podle něj nechce zůstat jen subdodavatelem ve velkých mezinárodních řetězcích, ale usiluje o vlastní technologie, produkty a inovace. Podobně Bogumił Sobula, náměstek primátora Katovic, upozornil na to, že Evropa by si měla pečlivě proměřovat dopad vlastních omezení na konkurenceschopnost.
Leszek Pietraszek, místopředseda Hornoslezsko-zagłębijské metropole, doplnil, že region se nesmí opírat jen o přilákání zahraničních investorů. Stejnou pozornost si zaslouží i lokální podniky, které chtějí růst, vstupovat na nové trhy a často potřebují pomoc i v běžných administrativních otázkách. Rafał Żelazny, prezident Katovické speciální ekonomické zóny, zase vystihl hlavní směr kongresu slovy, že je třeba postupovat od nápadu k financování a od deklarací k činům.
Čísla ukazují, jak silnou oporu má střední a malý byznys na Slezsku. Na 1000 obyvatel zde připadá 57 aktivně působících malých firem a v samotných Katovicích funguje více než 50 tisíc podnikatelských subjektů. Zároveň zaznělo, že malé a střední podniky získávají téměř dvě třetiny rozhodnutí o podpoře v rámci Polské investiční zóny, ale na celkovém objemu investic se podílejí jen jednou šestinou. Právě to ukazuje rozsah kapitálové mezery.
Město, doprava a nový styl vedení
Výraznou část prvního dne tvořily debaty o městech budoucnosti. V panelu „Miasto 360. Jak se mění život, práce a byznys v městech budoucnosti“ zaznívala témata infrastruktury, mobility a rostoucích nároků obyvatel.
Maciej Biskupski, náměstek primátora Katovic, připomněl, že města regionu po letech intenzivních investic řeší, jak skloubit kvalitu života s dalším hospodářským růstem. Krzysztof Klimosz, prezident Kolejí Śląskich, představil vizi metropolitní železnice fungující podobně jako metro, s intervaly 10-15 minut. Cílem je pořízení 71 nových souprav a investice v řádu miliard do infrastruktury.
Zájem vzbudilo také setkání s Tomaszem Karwatkou v rámci CEO Network Stories. Hovořilo se o proměně role lídra v moderních firmách. Karwatka upozornil, že dnešní vedení už není jen o řízení shora, ale čím dál více o podpoře lidí, kteří sami rozpoznají příležitost a převezmou odpovědnost za její uskutečnění.
AI v malých firmách: problém není technologie, ale řízení
Silnou odezvu vyvolala i debata o digitalizaci a umělé inteligenci. Účastníci odmítli představu, že nízké využití AI v Polsku je způsobeno nedostatkem talentů nebo technické infrastruktury. Podle prezentovaných údajů využívá umělou inteligenci v podnikání jen asi 8-8,5 % firem, což řadí Polsko na předposlední místo v Evropské unii, před Rumunsko.
Odborníci zdůraznili, že země má kvalitní vědecké zázemí i vlastní projekty, například Bielik. Bariéra je jinde: v nedostatku manažerských dovedností a ve schopnosti přesně pojmenovat problém, který má technologie řešit. U malých firem se AI může uplatnit hlavně tam, kde odlehčuje lidem od opakované dokumentace, automatizuje zákaznickou podporu nebo pomáhá třídit produktové databáze v e-commerce. Zaznělo také varování před úpadkem kritického myšlení, které podle průzkumů považuje za kompetenci budoucnosti jen 50 % organizací.
Práce, důstojnost a bezpečné prostředí
Třetí tematický okruh kongresu se soustředil na člověka. Diskuse o trhu práce ukázaly, že demografické a sociální změny mění očekávání zaměstnanců i podobu partnerství mezi institucemi, samosprávami a podniky. Podle řečníků je pro fungující pracovní trh nezbytná otevřenost, důvěra a vzájemné doplňování rolí.
Významnou roli dostala ekonomika sociální, která může pomoci dlouhodobě nezaměstnaným či lidem se zdravotním postižením vrátit se do pracovního života. Státní inspekce práce současně upozornila, že narůstá význam psychosociálních rizik, hlavně dlouhodobého stresu a vyhoření. Právě tyto jevy jsou dnes hned po fyzických úrazech hlavní příčinou pracovní neschopnosti. Pro mladší generaci přitom není důležitá jen mzda, ale také atmosféra, pocit důstojnosti a bezpečí.
V debatách druhého dne se řešila i budoucnost kompetencí. Účastníci se shodli, že konkurenceschopnost regionů závisí nejen na technologiích a investicích, ale především na kvalitě lidského kapitálu. Vzdělávání musí lépe reagovat na tempo změn a lidé budou muset průběžně získávat nové dovednosti. Zmiňoval se i nevyužitý potenciál mladých lidí a také skutečnost, že část pracovníků s vysokou kvalifikací pracuje pod svou úrovní.
Spolupráce měst, firem a zahraničních partnerů
Vedle trhu práce se druhý den věnoval také roli měst a mezinárodních partnerství. V debatách zaznívalo, že přitahování investic už dávno není jen o infrastruktuře, ale také o kvalitním prostředí pro život, práci a podnikání. Samosprávy se podle diskutujících čím dál více mění z administrátorů prostoru v aktivní partnery inovací a rozvoje nových odvětví.
Velký prostor dostaly i otázky kvality života ve městech a jejich odolnosti vůči klimatickým výzvám. Mluvilo se o moderním bydlení, energetické efektivitě budov i o opatřeních proti městským tepelným ostrovům. Společným jmenovatelem bylo přesvědčení, že příjemné a dobře fungující město má přímý vliv na rozhodování obyvatel i investorů.
V tomto kontextu zazněla i úvaha, že polské firmy jsou pro zahraniční partnery stále atraktivnější díky své kreativitě a ochotě spolupracovat na globálním trhu. Význam přeshraniční výměny zkušeností byl spojován s rychlejším rozvojem nových technologií a praktických řešení pro podniky i samosprávy.
Ocenění, dohoda o spolupráci a závěrečný vzkaz
Druhý den kongresu přinesl také vyhlášení výsledků soutěže Lider Śląskiego Rynku Pracy 2026. Hlavní cenu získala firma STALPOLDREW Długosz, Piekarski spółka komandytowa, zvláštní ocenění pro subjekt sociální ekonomiky pak připadlo Fundacji Wrażliwi Społecznie.
Ještě před předáním cen proběhl panel „Together for Growth“, kde zástupci byznysu, samospráv a institucí trhu práce hledali cesty k lepší spolupráci v oblasti zaměstnanosti, rozvoje kompetencí a dlouhodobých partnerství. Program ukázal, že pracovní trh nestojí jen na nových pozicích, ale také na propojení podnikatelů, školství a veřejné správy.
Významný moment nastal i podpisem dohody mezi Regionální obchodní komorou v Katovicích a NCBR Investment Fund. Cílem je lépe vyhledávat technologicky inovativní projekty ze Slezského vojvodství a usnadnit jim přístup ke kapitálu i investorům. Partnerství má pomoci udržet nejperspektivnější nápady v regionu a přetavit je do růstu místních firem.
Závěr kongresu se nesl v duchu uznání pro podnikatele, kteří podle řečníků zásadně přispěli k proměně polské ekonomiky. Tadeusz Donocik, spoluzakladatel a dlouholetý prezident RIG v Katovicích, věnoval své ocenění všem podnikatelům, kteří dokázali přes překážky vytvořit mimořádné výsledky. Jeho slova uzavřela akci s jasným poselstvím: další rozvoj regionu i země bude stát na podnikavosti, spolupráci a schopnosti měnit nápady v činy.
.png){kind=logo}
