Poláci po AI to nemají lehčí. Nová studie ukazuje více úkolů i častější schůzky

Pokud máte v kanceláři nebo při práci na dálku pocit, že úkolů přibývá rychleji, než ubývá díky AI, nejste sami. Z reportu „WorkLife 2026: The New Shape of Work“ vyplývá, že 83 proc. dotázaných v Polsku má dnes více práce alespoň v jedné oblasti každodenních povinností.

Více povinností místo oddechu

To zapadá do širšího obrazu ze šesti zemí zahrnutých v průzkumu: mezi více než 6 000 pracovníky znalostního typu 85 proc. přiznalo, že se v posledním roce zvýšil objem práce alespoň v jedné oblasti. Zároveň jen 35 proc. říká, že na alespoň jeden typ práce věnuje méně času.

V Polsku 29 proc. respondentů uvádí, že tráví méně času alespoň na jednom typu úkolů. Zbytek spíše nevidí žádné výrazné odlehčení, přestože právě to měl být hlavní efekt rozšíření umělé inteligence.

V praxi ušetřené minuty často mizí pod novými očekáváními a dalšími úkoly. Podle autorů studie je to právě důvod, proč část zaměstnanců nepociťuje úlevu, i když některé činnosti lze dnes zvládnout rychleji než dříve.

AI lidi neoddaluje od sebe

Obecné přesvědčení také říká, že čím více AI, tím méně spolupráce a více osamělé práce u obrazovky. Výsledky studie však ukazují opak. Mezi lidmi, kteří AI intenzivně využívají, 64 proc. spolupracuje s ostatními častěji než loni.

Je to vidět i na pocitu sounáležitosti v týmech. Ve skupině lidí používajících AI několikrát denně 63 proc. tvrdí, že se vztahy v týmu zlepšily, a jen 12 proc. mluví o zhoršení. Naopak mezi těmi, kdo sáhnou po AI jednou měsíčně nebo méně, silnější pocit sounáležitosti uvádí jen 17 proc.

V Polsku lidé používající AI několikrát denně nejčastěji mluví o posílení kontaktů s kolegy: 28 proc. vidí zlepšení a 15 proc. oslabení. Při méně častém používání AI uvádí silnější vazby 10 proc. dotázaných.

Strategie, kreativita a schůzky

Nejaktivnější uživatelé umělé inteligence častěji uvádějí, že vykonávají více strategické, tvůrčí a organizační práce. Celosvětově 56 proc. z nich věnuje více času strategickému plánování, zatímco mezi lidmi, kteří AI používají zřídka nebo vůbec, tento nárůst uvádí 35 proc.

Podobně to vypadá i u tvůrčí práce: 56 proc. oproti 30 proc. V oblasti administrativy a koordinace jsou poměry 57 proc. ku 38 proc., a u rutinních úkolů 45 proc. ku 33 proc.

V Polsku více času na strategické plánování uvádí 48 proc. intenzivních uživatelů AI, oproti 27 proc. ve skupině, která ji používá zřídka nebo vůbec. U tvůrčí práce a tvorby obsahu činí podíly 47 proc. a 31 proc., a u administrativních a koordinačních úkolů 48 proc. a 32 proc. U rutinní práce vidí nárůst 33 proc. intenzivních uživatelů AI a 36 proc. lidí, kteří ji používají zřídka nebo vůbec.

Mění se také role schůzek. Pro 40 proc. respondentů jsou především místem společného řešení problémů a pro 39 proc. — přijímání rozhodnutí. V Polsku tyto hodnoty činí 26 proc. a 29 proc.

Nejvíce využívají šéfové

Největší rozdíl se však týká rozdělení mezi vedením a zbytkem týmu. 30 proc. vrcholových manažerů intenzivně využívá umělou inteligenci, zatímco mezi zaměstnanci bez vedoucí funkce je tento podíl jen 8 proc.

Vzácné používání AI také není rozloženo rovnoměrně. Jednou měsíčně nebo méně po ní sahá 40 proc. osob bez vedoucí funkce, ale jen 14 proc. vrcholového vedení.

To se promítá do odlišného vnímání změn v práci: významné nebo zásadní změny za poslední rok vidí 47 proc. vrcholového managementu, oproti 18 proc. zaměstnanců bez vedoucí funkce.

Školení a podpora ne pro všechny

Rozdíly jsou vidět i v připravenosti na práci s AI. 44 proc. respondentů z nejvyššího vedení se domnívá, že jejich organizace zavedla alespoň tři opatření podporující používání umělé inteligence. Mezi zaměstnanci bez vedoucí funkce uvádí takový výsledek jen 14 proc.

Zároveň 38 proc. osob bez vedoucí funkce tvrdí, že zaměstnavatel neudělal nic, nebo že o žádných opatřeních nevědí. Mezi vrcholovými manažery tak odpovídá 10 proc.

Školení také častěji míjejí běžné zaměstnance. 64 proc. osob bez vedoucí funkce neabsolvovalo žádné školení v oblasti AI nebo dostalo jen krátké uvedení, zatímco mezi nejvyšším vedením takto odpovídá 26 proc.

I tam, kde se školení objevilo, ne vždy odpovídá potřebám. Za velmi nebo mimořádně důležité pro svou roli je považuje 39 proc. zaměstnanců bez vedoucí funkce, ale už 76 proc. vrcholových manažerů.

Na nadřízeném záleží

Studie také ukazuje, že kompetence přímého šéfa mohou rozhodovat o tom, jak často lidé po AI sahají. Jen 27 proc. zaměstnanců bez vedoucí funkce považuje své nadřízené za velmi nebo mimořádně kompetentní v této oblasti.

Pokud je takový nadřízený vnímán jako kompetentní, každodenní používání AI uvádí 65 proc. zaměstnanců. Když tato podpora chybí, podíl klesá na 27 proc. V Polsku tyto hodnoty činí 58 proc. a 33 proc.

Rozdíl je patrný i v přístupu k budoucnosti. Optimismus ohledně kariéry dosahuje 8,3 z 10 u lidí, kteří považují svého manažera za kompetentního v oblasti AI, a 5,5 u těch, kteří si to nemyslí. V Polsku je to mezi každodenními uživateli AI 8 z 10 při vysokém hodnocení manažera a 5,3 při nízkém.

- V budoucnu uspějí ty organizace, které umělou inteligenci úspěšně zavedou. A efektivní využití AI závisí na tom, zda lídři naslouchají potřebám svých týmů a zda se zapojí do dialogu s nimi, aby plně pochopili, co potřebují k produktivní práci s využitím umělé inteligence – říká Calum MacDougall, prezident společnosti Jabra.