Kabinet chystá rozsáhlé úpravy v dani z příjmů fyzických i právnických osob a také v režimu paušální daně. Nejvíc diskutované změny se dotknou estonského CIT, nájmů mezi propojenými osobami i odpisů aut.
Rychlejší konec u estonského CIT
Jedna z nejdůležitějších změn se týká takzvaného estonského CIT, tedy ryzího zdanění zisku až při jeho rozdělení. Ministerstvo financí chce nově zabránit tomu, aby si firmy mohly tuto variantu zvolit až v průběhu zdaňovacího období.
Nová pravidla mají také zpřísnit zacházení se ziskem po odchodu z tohoto režimu nebo po ztrátě nároku na něj. Jakmile se takový zisk rozdělí, vznikne povinnost zaplatit ryzáč z vypláceného čistého zisku, a to bez ohledu na to, zda byl vytvořen ještě v době využívání tohoto režimu, nebo až později.
Ministerstvo zároveň zpřesní, co je „výdaj nesouvisející s podnikáním“. Do této kategorie mají spadnout položky, které neslouží k dosažení příjmů ani k zajištění jejich zdroje, například pokuty, penále nebo úroky. Takové náklady už nemají snižovat základ daně, protože neodpovídají podnikatelskému charakteru činnosti.
Úleva v podmínkách zaměstnávání a výjimky pro některé sektory
Pro podnikatele má ale návrh i mírnější stránku. U požadavku na minimální úroveň výdajů na mzdy, která odpovídá trojnásobku průměrné měsíční mzdy v podnikatelském sektoru, se nově mají započítávat i platy osob zaměstnaných na pracovní smlouvu. Dosavadní pravidla přitom vyžadují alespoň tři zaměstnance na pracovní poměr po dobu 300 dnů v roce.
Další novinkou jsou výjimky z minimální daně z příjmů. Osvobozeny mají být firmy z energetiky a teplárenství, pokud jejich hlavním zdrojem příjmů je prodej elektřiny, tepla nebo plynu. Podle ministerstva by totiž započtení této daně do nákladů mohlo vést k přenesení zátěže na koncové odběratele včetně domácností a tím i k růstu účtů. Výjimka se má vztahovat také na podniky zpracovávající koksovatelné uhlí a na hutnictví. Od CIT má být osvobozena rovněž Bank Gospodarstwa Krajowego, a to v části týkající se transakcí se státními dluhopisy.
Autobazary, emise a nové podklady pro odpisy
Změnit se mají i pravidla pro daňové uplatnění osobních automobilů. Dosud se limit odpisů odvíjel od emisí CO2, které se posuzovaly výhradně podle databáze CEPiK. Protože se v těchto údajích objevují nesrovnalosti, stát chce připustit i jiné doklady o emisích vozidla, například certifikát shody (CoC) nebo dokumenty uznané ředitelem Transportového technického dozoru.
U osobních aut tak nebude rozhodovat jen jeden zdroj dat. Pro podnikatele to může znamenat snazší prokazování parametrů vozidel, která se promítají do daňových nákladů.
Konec oblíbené cesty přes značku a pronájem
Fiskus se zaměřuje i na schéma, při němž společník společnosti s ručením omezeným pronajímá vlastní zaregistrovanou ochrannou známku své firmě. Často šlo o známku totožnou s názvem společnosti. Firma si pak nájem dávala do nákladů a snižovala tím daň z příjmů právnických osob, zatímco společník zdaňoval příjem jen v režimu výhodného ryzího zdanění z pronájmu, tedy sazbou 8,5 % nebo 12,5 % nad 100 tys. zł příjmu.
Novela tomu má učinit přítrž. U příjmů z nájmu nebo pachtu duševního vlastnictví a podobných práv, s výjimkou autorských práv, se má při smlouvách s propojenou osobou použít nová sazba 17 %. Současně se upraví i pravidla pro takzvaný širší nájem: část příjmů z nájmu nad 100 tys. zł od propojeného subjektu má být zdaněna sazbou 15 %, zatímco do hranice 100 tys. zł zůstane sazba 8,5 % bez ohledu na to, zda je druhá strana propojená, nebo ne.
Rodinné převody, neziskový sektor a dopad na rozpočet
Nové znění zákona má také zpřesnit pravidla u plnění na uspokojení rodinných potřeb. Daňové osvobození se nově vztáhne i na prostředky z odděleného majetku manželů, například při rozdělení jmění nebo v separaci, a ne jen na prostředky spojené se společným jměním.
Výhodnější podmínky čekají i nevládní organizace. NGO získají nové osvobození od CIT v části, kterou využijí na veřejně prospěšnou činnost, ovšem jen tehdy, pokud tuto činnost skutečně vykonávají a nestačí pouze formální zápis ve stanovách.
Podle Ocenění dopadů regulace (OSR) by změny měly do roku 2036 snížit příjmy státního rozpočtu o 288 mln zł. Účinnost většiny nových pravidel je plánována od 1. ledna 2027.
fot. unsplash.com
oprac. /lm/
