V Zabrze se letos řešilo hlavně to, jak udržet zdravotnictví funkční i v době tlaku na dodávky, data a technologie. Na konferenci Health Business Innovations zazněla čísla o digitalizaci nemocnic, ale také upozornění, že o bezpečnost systému rozhodují lidé i organizace práce.
Na pátém ročníku Health Business Innovations, který se 16. a 17. září konal v Zabrze, se sešlo více než 250 zástupců sektoru zdraví a 60 odborníků. Během deseti panelů mluvili o bezpečnosti ve zdravotnictví, digitalizaci, umělé inteligenci, kyberbezpečnosti i o konsolidaci nemocnic.
Bezpečnost jako hlavní téma ročníku
Leitmotivem setkání bylo heslo „Bezpieczeństwo medyczne państwa wobec ryzyka przerw w dostawach leków i sprzętu“. Diskuse se proto točila kolem odolnosti zdravotnického systému, bezpečnosti dodávek léčiv a hledání řešení pro krizové situace.
Organizaci opět zajistila Regionalna Izba Gospodarcza w Katowicach. Janusz Dramski, I wiceprezes Regionalnej Izby Gospodarczej w Katowicach a ředitel Health Business Innovations, zdůraznil, že cílem je propojit celé prostředí zdravotnického byznysu, podpořit předávání praktických zkušeností a vytvořit prostor pro obchodní vztahy. Podle něj má akce zasahovat celý sektor, proto se na programu objevují témata od podpory polských inovací přes expanzi firem až po překážky, kvůli nimž kvalitní domácí řešení často míří nejdřív na export.
Digitalizace, kterou táhne KPO
Velký prostor dostala elektronizace zdravotnictví. Łukasz Sosnowski, ředitel Departamentu e-Zdrowia w Ministerstwie Zdrowia, uvedl, že z prostředků KPO přesahujících 3 mld zł bylo digitalizací pokryto 360 nemocnic. Současně se rozvíjí Centralna e-Rejestracja, další e-zdravotní služby i nástroje využívající umělou inteligenci.
Podle účastníků je ale digitalizace neoddělitelná od kybernetické ochrany. Zaznívala potřeba školit personál, chránit data pacientů a připravit pracoviště na výpadky i útoky. Řeč přišla také na povinnosti vyplývající z unijní směrnice NIS2 a z národního systému kyberbezpieczeństwa. Łukasz Hoppe, członek zarządu COIG S.A., připomněl, že v praxi je nejdůležitější člověk a jeho připravenost. Upozornil i na to, že porucha IT systému dokáže ochromit provoz celé ordinace či nemocnice, například když přestanou fungovat počítače v registraci.
Jak propojit veřejný a soukromý sektor
Na konferenci se probíralo i fungování veřejné a soukromé péče. Debata směřovala k větší integraci systému, efektivnějším nákupům a širšímu využívání dat a technologií v medicínských procesech. U dodavatelů zdravotnických prostředků zaznělo, že přibližně 70–80% produktů na polském trhu pochází ze zahraničí.
Krzysztof Przyśliwski, medyczny dyrektor Szpitala Medicover w Warszawie, zdůraznil, že rozhodující by nemělo být rozdělení na veřejný a soukromý sektor, ale kvalita, komplexnost a kontinuita péče. Pacienta podle něj nezajímá vlastnická struktura nemocnice, nýbrž úroveň služeb, zkušenost personálu, moderní vybavení a technologie i skutečné výsledky léčby a rehabilitace.
Od kosmetiky po regionální plánování nemocnic
Součástí programu byla také kosmetologie a estetická medicína. Účastníci připomněli, že polský kosmetický průmysl zahrnuje ok. 1500 továren a 140 tis. pracovních míst, hodnota trhu dosahuje 27 mld zł a Polsko se na unijním trhu podílí asi 7%, což zemi řadí na páté místo v EU. Zazněly i výhrady k právním a kapitálovým bariérám, protože pravidla podle diskutujících ne vždy drží krok s tempem zavádění nových produktů.
Druhý den se pozornost přesunula k veřejným nemocnicím a jejich slučování. Nové předpisy umožňují samosprávám dobrovolně spojovat a reorganizovat zdravotnická zařízení. Jerzy Szafranowicz, zastępca dyrektora Departamentu Organizacji Urzędu, Urząd Marszałkowski Województwa Śląskiego, uvedl, že možnost novely využívá asi 50 veřejných nemocnic. Současně připustil, že nejde o dokonalé řešení, protože chybí peníze na plán naprawczy a část zaměstnanců bude muset hledat práci jinde, ale podle něj jde o šanci na přehlednější systém a lepší léčebný efekt pro pacienty.
Účastníci se shodli, že každé území potřebuje vlastní model řízení zdravotnictví. V každém województwie by měl působit lídr odpovědný za koordinaci změn a plánování s ohledem na místní potřeby. Zmíněny byly demografické i sociální rozdíly mezi regiony a také fakt, že nestačí počítat jen počet nemocnic; rozhodující je plánovat druhy a objem výkonů. V některých případech lze navíc léčbu přesunout do ambulantní péče nebo na SOR. Systém by se měl navrhovat s předstihem, ideálně s výhledem na potřeby obyvatel v horizontu 5–10 let.
Na místě byly i stánky partnerů Health Business Innovations, kteří představovali produkty, služby a technologická řešení pro zdravotnictví. Šestý ročník akce má proběhnout v Zabrze v 2027 r.
fot. Mateusz Furgoł/Regionalna Izba Gospodarcza w Katowicach
oprac. /kp/
.webp)
.png){kind=logo}
