Polsko je stále jediným státem Evropské unie, kde se důchodový věk liší podle pohlaví u žen a mužů.
Delší dožití obyvatel Polska znovu otevírá otázku, jak má v budoucnu vypadat důchodový systém. Podle prof. Agnieszky Chłoń-Domińczak, ředitelky Institutu statistiky a demografie na Varšavské škole ekonomické, je debata o důchodovém věku politicky velmi citlivá, ale z dlouhodobého pohledu se jí země stejně nevyhne. Odbornice zároveň zdůrazňuje, že do budoucna by penze neměla být jediným zdrojem příjmů ve stáří.
Čerstvá data Polského statistického úřadu ukazují další nárůst průměrné délky života. U mužů narozených v roce 2025 činí 75,37 roku, u žen 82,48 roku. Oproti předchozímu roku jde o zvýšení o 0,4 roku u mužů a o 0,2 roku u žen.
Prof. Agnieszka Chłoń-Domińczak upozorňuje, že očekávaná doba dožití patří mezi klíčové ukazatele používané při výpočtu výše důchodů. Na budoucí penzi má vliv také délka pracovní kariéry, odpracované roky i naspořený důchodový kapitál. V Polsku je nyní zákonný věk odchodu do důchodu 60 let pro ženy a 65 let pro muže. – Pokud budou lidé odcházet do penze ve stejném věku jako dnes, jejich dávka bude nižší, protože se naspořený kapitál bude rozpočítávat na větší počet měsíců – vysvětluje expertka.
Jak dodává, delší zůstávání na trhu práce může výši budoucí penze citelně zvednout. Údaje ZUS ukazují, že každý další rok práce může znamenat nárůst dávky přibližně o 8–12 %. ZUS rovněž uvádí, že průměrný věk lidí, kteří po dosažení penzijního věku dál pracují, je nyní 69 let a 5 měsíců u mužů a 66 let a 6 měsíců u žen.
Ředitelka Institutu statistiky a demografie SGH zdůrazňuje, že příjmy starších lidí by měly být v budoucnu složeny z více zdrojů, nikoli pouze z povinného důchodového systému. Za důležité považuje také doplňkové formy spoření, například Pracownicze Plany Kapitałowe, Individuální důchodové účty a Individuální důchodové zabezpečovací účty. – V PPK je už více než polovina pracujících Poláků a teď je velmi důležité, aby se na Pracovnické kapitálové programy opravdu nahlíželo jako na nástroj spoření na důchod. Nevybírat z nich peníze kvůli běžným potřebám, ale budovat z nich dodatečný kapitál, který v budoucnu posílí naši penzi – říká.
Prof. Chłoń-Domińczak je také přesvědčena, že otázka důchodového věku má zůstat součástí veřejné diskuse. Připomíná, že řada evropských zemí, včetně Dánska, přistoupila k postupnému zvyšování věku odchodu do důchodu v souladu se směrem doporučovaným Evropskou komisí.
V reakci na nedávný návrh ministryně fondů a regionální politiky Katarzyny Pełczyńské-Nałęcz, který počítá se sjednocením důchodového věku žen a mužů a zároveň s navázáním věku odchodu žen do důchodu na počet dětí, expertka upozorňuje, že rozlišování podle rodinné situace by mohlo prohlubovat ekonomické nerovnosti. – Matky mívají častěji přerušovanou pracovní dráhu, a proto jejich mzdy bývají nižší než u jejich vrstevnic bez dětí – vysvětluje. Podle ní by měl být důchodový věk stejný pro všechny a Polsko zůstává jedinou zemí Evropské unie, kde se věk odchodu do penze liší mezi ženami a muži.
Prof. Agnieszka Chłoń-Domińczak rovněž zdůrazňuje potřebu rozvíjet důchodové povědomí mezi zaměstnanci i zaměstnavateli. – Důležité je lidi neposílat do důchodu zbytečně brzy, ale udržet si jejich zkušenosti a schopnosti, protože to prospívá i výkonnosti firem – podotýká.
Podle údajů GUS bylo v roce 2024 v Polsku 7,39 milionu důchodců, což představovalo 19,7 % obyvatel země. Ve srovnání s rokem 2023 jejich počet stoupl o 1,7 %. Prognózy ZUS naznačují, že počet příjemců důchodů bude dál růst a dosáhne přibližně 7,9 milionu v roce 2030, 8,9 milionu v roce 2040 a 10,2 milionu v roce 2050. Poté má počet důchodců vzrůst na 10,6 milionu v roce 2060, aby v následujících desetiletích postupně klesl asi na 10 milionů v roce 2070 a na 9,7 milionu v roce 2080.
fot. magnific.com
oprac. /kp/


.png)














