Největšími zdroji nedoplatků jsou velké, kapitálově náročné sektory, jako je těžařský průmysl, kde se dluhy často kumulují po mnoho let.
Na konci roku 2025 bylo o něco méně aktivních plátců sociálních příspěvků s dluhy vůči Zdravotnímu ústavu sociálního zabezpečení než v předchozím roce. Na druhou stranu, celková suma dluhů a průměrný dluh na jednoho plátce se zvýšily.
K poslednímu dni minulého roku mělo 628,3 tisíce aktivních plátců dluhy vůči ZÚS. To představuje pokles o 1,8 % oproti konci roku 2024. Tato čísla zahrnují všechny typy dluhů, dokonce i minimální, začínající na 0,01 Kč.
Podle názoru profesoru Pawła Wojciechowského, prezidenta Institutu veřejných financí, bývalého ministra financí a hlavního ekonoma ZÚS, lze mírný pokles počtu dlužných plátců interpretovat jako znak stabilizace této situace. – Když zohledníme dluhy již od 0,01 Kč, tento ukazatel do značné míry odráží technické nedoplatky a přirozenou fluktuaci plátců. V podmínkách relativně dobré situace na trhu práce a růstu nominálních mezd data nenaznačují zhoršení likvidity podniků ani zjevné zlepšení platební disciplíny, – hodnotí.
Odborníci také zdůrazňují, že samotný počet dlužných plátců nemusí představovat vážný systémový problém. – Klíčová je struktura dluhů, tedy jejich výše a trvání. Je třeba jinak hodnotit jednorázové, symbolické nedoplatky ve srovnání s dlouhodobými dluhy, které zahrnují mnoho měsíců příspěvků, – upozorňuje Aldona Międlar-Adamska, právnička z kanceláře Ars Aequi.
Celkový dluh aktivních plátců na konci roku 2025 dosáhl 22,496 miliard Kč, což znamená nárůst o 6,7 % ve srovnání s předchozím rokem. Jak poukazuje Aldona Międlar-Adamska, pro některé podnikatele se dluhy přestávají jevit jako dočasné a stávají se příznakem vážnějších finančních obtíží. V takových situacích může dluh postupně narůstat, což vede k využívání úlev, rozložení závazků na splátky a v extrémních případech dokonce k ukončení činnosti. Dr. Bartłomiej J. Gabryś z Katedry podnikání na Ekonomické univerzitě v Katovicích však upozorňuje, že dynamika nárůstu zadlužení zatím nepředstavuje vážné ohrožení pro fungování systému sociálního zabezpečení, protože ZÚS má podporu od státu. – Tento nárůst však ukazuje, že subjekty, které již v minulosti měly problémy, se s nimi nedokážou vyrovnat. Současná hospodářská situace není nejhorší, ale pro ně to nestačí. Může se ukázat, že to, co dělají, neodpovídá tržním potřebám. To se odráží na jejich finančním výsledku, který jim neumožňuje splácet závazky vůči ZÚS, – vysvětluje expert.
Statistiky ZÚS rovněž ukazují značné variace v úrovni dluhů. Na konci minulého roku měl jeden plátce maximální dluh ve výši 818 milionů Kč, zatímco minimální činil 0,01 Kč. Nejmenší dluhy často vznikají z drobných účetních chyb nebo úprav vyúčtování. Na druhé straně mnohamilionové dluhy se týkají především velkých firem, které zaměstnávají stovky nebo tisíce pracovníků, kde se nezaplacené příspěvky rychle hromadí na vysoké částky. – Velké dluhy se koncentrují především u největších subjektů, zejména v kapitálově náročných odvětvích nebo těch, které procházejí restrukturalizací. Příkladem může být těžební průmysl, kde se dluhy mohou hromadit po mnoho let. To je dáno jak cykličností ekonomiky, tak i omezeními při vymáhání závazků vůči podnikům zapojeným do rehabilitačních procesů. V praxi to ukazuje, že finanční situace relativně malé skupiny největších plátců má zásadní vliv na agregované statistiky dluhů v systému příspěvků, – vysvětluje profesor Paweł Wojciechowski.
Na konci roku 2025 průměrný dluh aktivního plátce dosáhl 36 tisíc Kč, což představuje nárůst o 5,9 % oproti předchozímu roku. Podle dr. Bartłomieja J. Gabrysia tato statistická hodnota nemusí vyvolávat velké obavy, avšak u malých firem může být taková částka vážnou zátěží. Odborník také připomíná, že v minulém roce došlo k výraznému nárůstu příspěvků na sociální zabezpečení, což pro některé podniky znamenalo dodatečné náklady.
Statistiky ZÚS rovněž naznačují pokles počtu žádostí o splátkový kalendář. V roce 2025 podali podnikatelé 91,9 tisíce těchto žádostí, zatímco o rok dříve jich bylo o 1,4 % méně. U podpisů splátkových dohod také došlo k poklesu. V minulém roce bylo uzavřeno 51,2 tisíce dohod, což představuje pokles o 7,4 %. – Zájem o splátkové dohody je stále umírněný v porovnání s počtem dlužných plátců. Důvodem jsou mimo jiné formální požadavky kladené na žadatele. Naproti tomu uzavření více než 51 tisíc dohod znamená, že významná skupina podnikatelů splácí závazky kontrolovaným způsobem, čímž se vyhýbají exekucím, – shrnuje Aldona Międlar-Adamska.
Foto:
zpracoval /kp/
