– Nové regulace přivedly polskou ekonomiku na hranu, blížící se chaosu než očekávanému zrychlení, tvrdí prof. dr hab. Jan Klimek.
S implementací Krajového systému e-faktur roste znepokojení podnikatelů ohledně jejich nových povinností a technické stabilitě systému. Někteří odborníci a podnikatelské organizace vyjadřují obavy, že změny, které měly usnadnit digitalizaci a zjednodušit daňové procesy, mohou ve skutečnosti vést k vyšším administrativním nákladům a nebezpečí narušení každodenního chodu firem.
Podle prof. dr hab. Jana Klimka se od zavedení KSeF objevilo mnoho technických problémů. – Nově zavedené regulace ukazují, že polská ekonomika je na pokraji, blížící se chaosu místo očekávaného urychlení vyvolaného automatizací a digitalizací. Tato zásadní změna ve fakturaci v Polsku s sebou nese riziko paralyzace prodejních procesů a nové povinnosti pro podnikatele. Hlavní obavy, které lze v současnosti pozorovat, se týkají ochrany dat, funkčnosti například důvěryhodného profilu (nezbytná ke přihlášení k KSeF) a front, což může zabránit včasnému vystavování faktur a tím pozastavit prodejní proces, varuje expert. Zavedení systému znamená rovněž nové reportingové povinnosti pro všechny podnikatele, včetně mikro, malých a středních firem. Od 1. února 2026 budou muset daňoví poplatníci používat nové identifikátory ve svých souborech JPK VAT a uvádět identifikační číslo faktury v systému KSeF.
Podnikatelské organizace již dlouhou dobu vyzývají k přehodnocení harmonogramu implementace systému. Například Polský svaz řemesel upozorňoval na nedostatečnou technickou připravenost části podnikatelů a na slabou stabilitu systému. Podle této organizace může zavedení povinného KSeF v jeho současné podobě vést k administrativnímu chaosu a zkomplikovat činnost mnoha rodinných a řemeslnických firem. Zvláštní obavy vyvolává riziko narušení finanční pružnosti v případě technických potíží systému, které mohou zpožďovat vystavování faktur a tím i příjem plateb. Proto Polský svaz řemesel navrhl prodloužit povinné uplatňování KSeF o minimálně 12 měsíců a vypracovat plán implementace systému s jasnými pravidly odpovědnosti pro daňové poplatníky.
S podobným názorem vystoupil Svaz podnikatelů a zaměstnavatelů. Tato organizace varuje, že tempo implementace a rozsah nejasných rizik mohou ohrozit kontinuitu činnosti mnoha společností. ZPP poukazuje na otázky ochrany dat a soukromí, riziko neoprávněného vystavení faktury na firmu bez jejího vědomí, a nutnost neustále kontrolovat, zda byl dokument správně zpracován systémem. Další pochybnosti vyvolávají náklady spojené s úpravou účetních systémů a absence procedur zajišťujících kontinuitu v případě poruchy. – ZPP také upozorňoval na rozsah sankcí, které vstoupí v platnost od roku 2027, a přenos odpovědnosti za systémové chyby státu na podnikatele. ZPP vyjádřil připravenost ke spolupráci, přičemž zdůraznil, že proces digitalizace by měl podporovat ekonomický rozvoj namísto ohrožení stability činnosti firem, dodává prof. dr hab. Jan Klimek. I tato organizace apelovala na odložení termínu zavedení povinného KSeF a na vylepšení systému před jeho spuštěním.
Další návrhy na změny harmonogramu zavedení systému vznesla v únoru 2026 Organizace zaměstnavatelů Rada podnikatelů. Obrátila se na poslance s výzvou k úpravě zákona o dani z přidané hodnoty a k odložení povinného uplatňování KSeF pro mikro podnikatele o dva roky, až do konce roku 2027. Prezident této organizace Adam Abramowicz uvedl, že toto řešení by zásadně neovlivnilo aktivity státu v oblasti zajištění daňového systému, a mohlo by omezit riziko organizačního chaosu a problémů s finančními toky. – Důvodem tohoto apelu je situace, kdy čelíme všudypřítomnému chaosu, který zvyšuje zbytečný stres mezi mnoha podnikateli, nedostatek finanční pružnosti jak na straně firem, tak státního rozpočtu a v konečném důsledku hospodářský kolaps, nutnost vynaložit další hodiny práce a nárůst nákladů o několik desítek korun měsíčně (v některých případech desítky hodin a dokonce desítky tisíc korun) – vyjmenovává prof. dr hab. Jan Klimek.
Nové povinnosti pro podnikatele pramení také ze změn v způsobu reportování dat v souborech JPK VAT. Byly zavedena nová označení dokumentů, jako OFF, BFK a DI, která mají být používána pro faktury, které nemají číslo KSeF. V případě, že faktura vystavená offline nemá identifikační číslo v okamžiku podání daňového přiznání, bude muset podnikatel ji označit odpovídajícím kódem a po získání čísla provést opravu evidence.
Námitky k těmto regulacím vznesly Federace polských podnikatelů, Konfederace Lewiatan a ZPP. Zástupci podnikatelského sektoru upozornili, že nové povinnosti mohou generovat další náklady, zvyšovat riziko chyb a vést k potřebě častých oprav přiznání. – Konfederace Lewiatan poznamenala, že doposud evidence DPH nemusela obsahovat informace „elektronická faktura nebo faktura na papíře“. Tedy změna navržená ministerstvem financí není odůvodněná a znamená nepřiměřenou práci pro daňové poplatníky, což by mohlo vést k neblahé kumulaci projektových prací pro podnikatele v oblasti KSeF, JPK VAT a JPK KR. Podle názoru této organizace jsou požadavky na zavedení nových označení faktur v evidenci DPH a v souvisejících souborech JPK VAT nadbytečné. Jak uvádí Konfederace Lewiatan, je nadměrné zatěžovat daňové poplatníky dalšími evidenčními povinnostmi ohledně označování dokumentů v DPH – upozorňuje prof. dr hab. Jan Klimek.
Současný způsob implementace změn tedy vyvolává řadu pochybností mezi podnikateli a nové povinnosti spojené s reportováním dat, používáním dodatečných označení a nutností podávat opravy mohou pro firmy znamenat větší časové a finanční náklady. – V souhrnu lze říci, že ačkoli systém KSeF a s ním spojené povinnosti podnikatele nezhroucí, jistě značně ztíží provozování podnikání v Polsku, zhodnocuje prof. dr hab. Jan Klimek.
foto: freepik.com
zpracoval /kp/
