I náhlé srážky nad 30 mm překračují kapacitu kanalizací, které nebyly projektovány s tak intenzivními jevy.
Průměrná teplota stoupá a s ní i frekvence extrémních jevů počasí. Odborníci upozorňují, že urbanizace tento problém prohlubuje, což vede k častějším bleskovým povodním. Řešením jsou zelená města, která lépe zadržují vodu.
– Čím více zelených ploch, tím více příležitostí pro absorpci a zadržování vody. Zelená města jsou budoucnost. Městské povodně neboli bleskové povodně jsou fenoménem, který se – jak vše nasvědčuje – bude objevovat stále častěji a bude stále intenzivnější. To je způsobeno změnou klimatu. Atmosféra začíná stále více připomínat rozpálenou kamnu s varnou konvicí: je tam větší teplo, probíhají stále prudší procesy, ohřátá voda se rychleji odpařuje a rychleji cirkuluje v atmosféře – vysvětluje Dr. Jarosław Suchożebrski z katedry hydrologie, Fakulta geografie a regionálních studií, Varšavská univerzita.
Tento jev nastal v polovině srpna. Vydatné deště zasáhly mj. okres Ratiboř a hasiči za tuto dobu provedli 96 zásahů. Ve Varšavě byl zase překonán rekord v počtu denních srážek během 24 hodin. Na měřicí stanici v Okęcie spadlo přes 90 litrů vody na m² a v Bielanech téměř 120 l. Průměrné měsíční srážky v červenci, nejdeštivějším měsíci, jsou asi 90 mm, neboli 90 l/m², srpnová norma je asi 60 mm. Na více místech Polska to byly nejvyšší denní úhrny srážek od začátku měření v těchto místech. Silné srážky přesahující 30 mm přitom překračují kapacitu kanalizačních systémů, které nebyly projektovány s ohledem na tak intenzivní atmosférické jevy.
Celý článek si můžete přečíst v polštině.


.png)
















