.png){kind=logo}
Změna systému odborného vzdělávání zavedená v roce 2017 výrazně nezlepšila kvalitu odborného vzdělávání.
Zpráva Nejvyššího kontrolního úřadu odhalila závažné nedostatky reformy odborného vzdělávání. Třetina absolventů učilišť prvního stupně zůstala nezaměstnaná a mimo vzdělávací systém, audit odhalil i četné nedostatky v organizaci učňovského školství.
Cílem reformy odborného vzdělávání zahájené v roce 2017 bylo zvýšit atraktivitu odborného vzdělávání. Základní odborné školy pak nahradily technické a učiliště prvního a druhého stupně. Upraveno bylo základní kurikulum, rámcové učební plány a klasifikace profesí. Předpokládalo se také zvýšení účasti zástupců podnikatelské sféry – zaměstnavatelů, zaměstnavatelských organizací a hospodářských samospráv – na procesu vzdělávání a také realizací tzv. studentských praxí a oborových školení učitelů s podnikateli.
Předchozí kontroly odhalily vážné problémy v systému odborného vzdělávání, jako je vysoká nezaměstnanost absolventů nebo nedostatečná spolupráce s podnikateli ve fázi stanovování učebních oborů. Aktuální kontrola Nejvyššího kontrolního úřadu měla prověřit, zda zavedené změny zlepšily kvalitu vzdělávání a přípravu studentů na práci. Ukázalo se, že i přes komplexní přípravu reformy ministr školství neprovedl hodnocení vzdělávání na I. stupni odborných škol, které by umožňovalo hodnocení efektů vzdělávání na těchto školách a diagnostiku problémů vyžadujících nápravná opatření. Přibližně 30% absolventů odborných škol prvního stupně přitom nezískalo kvalifikaci a 4–6% z nich pokračovalo ve vzdělávání na středních odborných školách. Velká část z nich – od více než 40% v září po ukončení školy po přibližně 30% v květnu následujícího roku – nepokračovala ve studiu a nepracovala.
Celý článek si můžete přečíst v polštině.
