Prohloubí čtyřdenní pracovní týden dopady demografické krize?

V tomto funkčním období vlády má dojít ke zkrácení pracovní doby. Aktuálně probíhají analýzy ohledně zavedení čtyřdenního pracovního týdne. Ústřední ústav ochrany práce má rok zkoumat, jak to ovlivní úrazovost a zdraví zaměstnance. Průzkum ClickMeeting ukázal, že většina zaměstnanců podporuje myšlenku zkrácení pracovního týdne o jeden den, a čím vyšší věk, tím méně pozitivní je jejich přístup. Mezi teenagery a mileniály je to téměř 70%, mezi zástupci generace X – 64% a mezi lidmi nad 60 let – 53%.

Odborníci však mají obavy. – Myšlenka zkrácení pracovní doby na 32–35 hodin týdně, tedy o 12–20%, je krokem obrovské destruktivní síly, který se rovná zmizení 3–4 milionů lidí v produktivním věku v Polsku. Realizace této myšlenky by měla katastrofální následky. Prohloubilo by to dopady demografické krize na trh práce. Prohloubilo by to nabídkové problémy v ekonomice, krátkodobě by to zaručilo recesi a dlouhodobě mnohem pomalejší růst – říká Kamil Sobolewski, hlavní ekonom Zaměstnavatelů Polska.

Kratší pracovní doba by podle něj vyvolala sociální nepokoje a zvýšila podporu extrémních politických skupin. – Byl by zdrojem ztráty konkurenceschopnosti tak výrazné, že i v podmínkách demografické krize může nastat problém s nezaměstnaností, a to především mezi mladými lidmi, kteří nebudou natolik produktivní, aby za čtyři dny vydělali cválající minimální mzdu oproti průměrná mzda v ekonomice patří mezi tři nejvyšší v EU – zdůrazňuje odborník. Dodává, že s prudce sníženou dostupností nízkokvalifikované práce by byla menší šance pro pracovní místa s vyšší přidanou hodnotou a vyššími mzdami, která v souběhu s výrobou vznikají kolem stávajících továren. – Atraktivní pracovní místa sněhová koule kolem málo placených míst. Přerušení těchto procesů je vstupenkou k přesunu investic z Polska – upozorňuje Kamil Sobolewski.

fot. freepik.com
/kp/