Betonové pouště versus zelené plochy. Rozdíl až 30 stupňů

Stromy a příroda hrají ve městě klíčovou roli, pomáhají zlepšovat kvalitu ovzduší a celkové zdraví obyvatel. Zelené plochy fungují také jako přírodní klimatizace. Výsledkem je, že v městských oblastech s větším množstvím zeleně je teplota obvykle nižší, což snižuje efekt městského tepelného ostrova. Kromě toho stromy a rostliny absorbují oxid uhličitý, produkují kyslík a nabízejí úkryt a rekreační prostor, což zlepšuje kvalitu života obyvatel.

Vliv zeleně na teplotu ukázala měření iniciativy Záchranná akce pro Krakov. 10. července v 14:30-16:30 při teplotě vzduchu 34°C byla prozkoumána místa denně využívaná obyvateli – hřiště a zastávky MHD. – Prostory bez stínu se zahřívají až na 60°C! Místa, kde byly vysazeny stromy, zase dokážou udržet teplotu kolem 30°C. Proto je tak důležité systematicky zavádět vysokou zeleň jako prvek infrastruktury již ve fázi investičního návrhu. Při jízdě Krakovem každý den vidíme, kolik betonových a asfaltových pouští se v posledních letech vytvořilo, kde veškerý život umírá při vysokých teplotách – poukazují sociální aktivisté.

Citují také výsledky výzkumu Polské kosmické agentury. Na semináři s názvem "Satelitní monitorování klimatu. Městské tepelné ostrovy" analyzovalo výsledky povrchové teploty země a intenzity městských tepelných ostrovů pro Gdaňsk, Krakov, Lodž, Varšavu a Vratislav. Maximální teplota povrchu země v roce 2022 byla o 10 stupňů vyšší (58 stupňů) než maximální hodnota v letech 2017-2021 (47 stupňů). Mezi všemi městy v Krakově byl rozdíl v intenzitě povrchového městského tepelného ostrova, tedy rozdílu mezi ohřevem povrchu ve městě a mimo něj, mezi obdobími 2017-2021 a 2022 největší a činil 17 stupňů. Pro srovnání ve Vratislavi byly 3 stupně.

– Podle analýzy Barcelonského institutu globálního zdraví jen v roce 2022 zemřelo v Evropě kvůli horku 70 tis. lidí. S přibývajícími horkými dny a stárnutím populace se tyto statistiky budou jen zhoršovat. Proto je tak důležité zacházet se stromy jako se základním prvkem městské infrastruktury – zdůrazňuje Záchranná akce pro Krakov.

Čtěte také: Ratiboř proti betonu. V ulici Staszica budou zelené pásy

fot. Záchranná akce pro Krakov
/kp/