Válka na Ukrajině a sankce proti Rusku urychlují energetickou transformaci

Válka na Ukrajině a sankce uvalené na dovoz surovin z Ruska, včetně ropy, černého uhlí a kapalného plynu, urychlují energetickou transformaci. Dekarbonizace a Zelená dohoda mohou zároveň vést k protestům jiných sociálních skupin.

Jak podotýká Agata Łoskot-Strachota, koordinátorka projektu Energie v Evropě z Centra východních studií, dvě předchozí zimy ukazují, že se nám podařilo výrazně diverzifikovat zdroje dodávek, včetně vybudováním řady plovoucích plynových terminálů. – Podařilo se nám také předejít krizím díky opatřením na straně poptávky, tedy nečekanému a velkému snížení poptávky v Evropě. Svou roli zde tedy sehrála evropská solidarita a schopnost navzdory rozdílům rozvíjet společné akce. Konečně bylo důležité, že jsme měli teplé zimy, což znamená, že poptávka po surovinách, zejména zemním plynu, nebyla drasticky vysoká – vysvětluje odborníce.

Údaje Centra pro východní studie ukazují, že dodávky plynovodu z Ruska se v roce 2022 snížily o 56% ve srovnání s předchozím rokem, zatímco dodávky LNG z globálního trhu vzrostly o 67%. Oproti předchozím předpokladům energetické a klimatické politiky EU byla urychlena výstavba nové plynárenské infrastruktury, včetně plovoucích dovozních terminálů. Poptávka po plynu v EU přitom během roku klesla o rekordních 13%, neboli 60 miliard m³. Odhady Mezinárodní energetické agentury ukazují, že evropský průmyslový sektor ušetřil přechodem na ropu přibližně 7 miliard m³ plynu. Tento pokles spotřeby plynu byl také významně ovlivněn teplejší zimou, která snížila poptávku po surovině v dálkovém vytápění a vytápění a snížila spotřebu minimálně o 18 miliard m³. Navíc zvýšení využívání obnovitelné energie díky instalaci dalších 50 GW kapacity solárních a větrných farem umožnilo úsporu přibližně 11 miliard m³ plynu.

Celý článek si můžete přečíst v polštině.