Podíl šedé zóny na HDP Polska se sníží

Podíl šedé zóny na HDP Polska letos klesne na 18,5% oproti 18,9% v roce 2023 podle prognóz Institutu ekonomických prognóz a analýz.

Šedá zóna je ekonomická činnost, která je mimo rámec státních omezení a kontroly. Její podíl tvoří podle Ústředního statistického úřadu tzv. šedá ekonomika, tedy skryté nebo neformální aktivity, jako je nelegální práce, a „nelegální aktivity“, např. pašování cigaret. Podle propočtů IPAG se podíl šedé zóny na polském HDP sníží z loňských 18,9% na letošních 18,5%.

Pokles šedé zóny je podle analytiků ovlivněn popularizací bezhotovostních transakcí, ale také povědomím o nebezpečí konzumace produktů bez kontroly nad jejich vstupem na trh, jako jsou potraviny nebo cigarety bez spotřební daně. V případě konzumace lihovin autoři zprávy poukázali na nárůst spotřeby, který vysvětlují zvyšováním cen výroby lihovin a neustálým zvyšováním daní. Podle odhadů Centrálního statistického úřadu měl prodej nelegálního alkoholu v roce 2023 za následek rozpočtové ztráty ve výši 1,3 mil. zl, zatímco podle odborníků IPAG bude v roce 2024 úroveň těchto ztrát podobná nebo vyšší.

IPAG také poukazuje na to, že klesající trend v provozu v šedé zóně byl viditelný v letech 2014-2019, kdy klesl z 19,5% na 17,2%, zatímco pandemie koronaviru a vypuknutí války na Ukrajině přiměly občany, aby hledali způsoby k úspoře peněz, což vedlo k nárůstu této praxe. Odborníci také upozorňují na roli státu v boji proti šedé zóně a na řešení, která by měla přijmout. Vyjádřili se také k plánům na regulaci elektronických cigaret a vyřazení ochucených ohřívačů tabáku. Podle jejich názoru může omezení tohoto zboží na trhu vést k jeho vytlačení do šedé zóny.

Celkový podíl šedé zóny v polské ekonomice počítá IPAG jako podíl celkové přidané hodnoty vytvořené v šedé zóně a hrubého domácího produktu upraveného o tu část šedé zóny, která není zahrnuta v oficiálních statistikách centrálního statistického úřadu.

fot. freepik.com
/kp/