Stárnoucí pracovní kolektivy mohou být větší hrozbou než nedostatek uchazečů

V sektorech jako zdravotnictví, školství nebo jiné profese založené na dlouholetých zkušenostech může být stárnutí zaměstnanců už v nejbližších letech jedním z nejvážnějších témat trhu práce.

Průměrný věk lidí v jednotlivých profesích se stále více ukazuje jako důležitý ukazatel stavu pracovního trhu. Údaje Českého statistického úřadu naznačují velmi výrazné rozdíly mezi obory a současně upozorňují na blížící se generační obměnu, která může být v řadě odvětví stejně složitá jako samotný nedostatek pracovníků.

Nejvyšší průměrný věk mají lékaři specialisté, u nichž je to 56 let. Jen o málo mladší jsou zubní lékaři-specialisté s průměrem 54 let. Vysoký věk vykazují také vedoucí pracovníci zdravotnických zařízení (52), specializované sestry (51) a zdravotní laboranti (51). – Stárnutí týmů nemusí samo o sobě znamenat problém. Zkušenosti jsou obrovskou hodnotou, obzvlášť tam, kde je nutná odpovědnost a odborné znalosti. Potíž nastává ve chvíli, kdy organizace začnou s přípravou nástupců příliš pozdě. Dovednosti získávané dlouhá léta nelze nahradit rychlou náborovou kampaní – je potřeba předávání know-how a vychovávání další generace odborníků – vysvětluje Magda Dąbrowska, prezidentka skupiny Progres.

Průměr nad 50 let se objevuje také u řady dalších profesí, například u soudců (51), ekonomů (51), duchovních (51), zástupců veřejné moci (50) a vedoucích v oblasti vzdělávání (50). Podobné hodnoty mají i učitelé na středních školách, učitelé odborného vzdělávání a vysokoškolští pedagogové, jejichž průměrný věk činí 49 let.

Magda Dąbrowska upozorňuje, že největší výzva dopadá na profese, které vyžadují dlouhou odbornou přípravu a mnoho let praxe. – U některých povolání nestačí jen přidat další inzeráty. Pokud mladí lidé v daném oboru nevidí vlastní budoucnost, samotný nábor nic nevyřeší. Je nutné změnit způsob uvažování o profesích – od otázky, jak získat pracovníka, k tomu, jak pro něj vytvořit atraktivní cestu nástupu i profesního růstu – říká.

Vysoký průměrný věk je typický také pro mnoho tradičních řemesel a oborů, jako jsou prodavači na tržištích (52), majitelé obchodů (50), mořští rybáři (50), klenotníci (50), zlatníci (50), krejčí (50) nebo obuvníci (50). Dříve se zde znalosti předávaly hlavně v rodinných firmách a místních komunitách, dnes ale tento model potřebuje dodatečnou podporu. – Největší problém tradičních profesí často není v tom, že by byly méně potřebné. Často jde o to, že mladé lidi jednoduše nezaujmou. Pokud povolání nepůsobí moderně, je těžké přitáhnout nové zájemce, i když nabízí stabilitu a možnost růstu – říká odbornice.

Ne všechny oblasti však řeší stejný typ potíží. V profesích spojených s dopravou a stavebnictvím se průměrný věk zaměstnanců pohybuje přibližně mezi 44 a 49 lety. Patří sem například autobusoví řidiči, řidiči nákladních vozidel, strojvedoucí, svářeči, instalatéři, montéři i účetní.

Mladší věkovou strukturu mají naopak obory spojené s novými technologiemi. Průměrný věk pracovníků v obsluze počítačových sítí a systémů je 38 let, zatímco u systémových analytiků, návrhářů aplikací a odborníků na počítačové sítě je to zhruba 35 let. – Technologické sektory ukazují jinou podobu trhu práce. Mladší složení týmů zde často souvisí s rychlým vývojem oboru, nikoli s nedostatkem zkušeností. Znalosti se rychle obnovují, a proto firmy musejí spojovat dvě věci: získávání nových talentů a udržení lidí, kteří znají procesy, produkty i zákazníky – doplňuje Magda Dąbrowska.

Nejmladší profesní skupiny tvoří lidé, pro něž jsou tyto pozice často prvním krokem v kariéře. Průměrný věk zaměstnanců připravujících jídla typu fast food a sportovců je 29 let. Jen o něco starší jsou modelky a modelové, stevardi, číšníci, pracovníci call center a demonstrátoři výrobků (31–34). Mladý věk pracovníků podporuje příchod nových lidí na trh práce, zároveň ale znamená vyšší fluktuaci a častější zaškolování nových zaměstnanců.

Odborníci zdůrazňují, že samotný průměrný věk zaměstnanců není ani výhodou, ani slabinou. Rozhodující je umění vést týmy složené z různých generací a vytvářet podmínky pro předávání zkušeností. Podle nich bude v příštích letech právě udržení know-how a příprava nástupců patřit mezi nejdůležitější úkoly zaměstnavatelů.

foto: magnific.com
zprac. /kp/